Zdroj: Archiv Pavly Wernerové
K dnešnímu rozhovoru jsme si pozvali Pavlu Wernerovou. Pavla je zakladatelkou projektu Za lepší život, v rámci kterého inspiruje své čtenáře, jak žít udržitelně ve všech sférách života: v domácnosti, podnikání a i ve financích. Kromě toho je autorkou knihy Konec doby odpadové a zakladatelkou podcastu EKOmaniaci. Zároveň je finanční poradkyní se specializací na ekologické, odpovědné a ESG investování.
Dobrý den, Pavlo. Děkuji, že jste přijala pozvání k tomuto rozhovoru. Ten se bude točit hlavně okolo ekologického investování. Na začátek by mě ale zajímala vaše cesta do tohoto odvětví. Můžete nám představit svoji dosavadní kariérní dráhu?
Hezký den, já moc děkuji za pozvání. Moje cesta k tomuto odvětví začala vlastně trochu oklikou, a to už před asi sedmi lety, kdy jsem byla na stáži v Indonésii. Právě tam jsem si začala mnohem více všímat ekologických problémů, odpadků a plastového znečištění v přírodě. Protože mě to hodně trápilo, začala jsem se o environmentální problémy více zajímat, až jsem na téma bezodpadové domácnosti (zero waste) začala psát blog Za lepší život a později napsala i knížku Konec doby odpadové.
Začala jsem tedy zaměření na ekologii řešit ze začátku převážně v rámci nakupování potravin a fungování domácnosti jako takové. Protože mě ale vždy bavily finance a postupně jsem se začala zajímat i o investování, stala jsem se brzy aktivní investorkou. Nicméně co mi hodně vadilo bylo to, že jsem propagovala téma udržitelnosti v oblasti domácnosti, ale mé investice bych ekologické nemohla nazvat bohužel ani náhodou. Proto jsem postupem času začala zkoumat i to, jak investovat zeleněji a více odpovědně.
Toto téma jsem začala brzy sdílet i se svými čtenáři na blogu a měla to obrovskou odezvu. Mě samotnou moc lákalo toto téma předávat dál více profesionálně, a tak jsem se nakonec vrhla naplno na dráhu finanční poradkyně a udělala si všechny potřebné zkoušky.
Nyní jsem ráda, že mohu svoje srdcové téma ekologického investování sdílet nejenom se svými sledujícími přes sociální sítě, ale právě i se svými klientky a klientkami v rámci individuálních spoluprací.
Píšete vlastní blog Za lepší život, a také tvoříte podcast EKOmaniaci. Můžete oba projekty v krátkosti představit? A co vás vedlo k tomu obsah na internetu nejen konzumovat, ale začít ho i sama vytvářet?
V předchozí otázce jsem trochu naťukla, co mě dovedlo k tomu začít psát vlastní blog Za lepší život. Hlavně v době, kdy jsem se k tématu bezodpadovosti a ekologie dostala, na toto téma v České republice ještě nikdo moc obsah nevytvářel. Já to brala jako takovou osobní misi: moc ráda vzdělávám ostatní a téma udržitelnosti mi dávalo a stále dává velký smysl. A tak jsem se jednoho dne stala z konzumenta obsahu jeho tvůrcem.
V rámci projektu Za lepší život učím ostatní, jak žít udržitelně ve všech sférách života: v domácnosti, v podnikání a i ve financích. V rámci domácnosti učím právě o bezodpadovosti a odpovědném nakupování (ať už jídla či oblečení). V rámci podnikání kladu důraz na sociální podnikání s přesahem: prostě podnikání, které neškodí, ale hlavně dělá dobro. A ve financích učím o tématu ekologického investování a konzultuji na toto téma i své klienty.
Co se týká podcastu EKOmaniaci, do něho si zvu zajímavé osobnosti z oblasti udržitelnosti: ať už aktivisty, podnikatele či online tvůrce. Je to krásná ukázka toho, jak je oblast ekologie různorodá a jaké jsou tady příležitosti dělat něco smysluplného ve všech oblastech.
Zdroj: Archiv Pavly Wernerové
Jednou z oblastí, které se věnujete, je ekologické investování. Co to vlastně znamená investovat ekologicky? A popíšete našim čtenářům, co je podle vás ESG investování?
Úplně nejjednodušeji by se dalo říci, že se jedná o investování, kde se nejenom vyhýbáme průmyslům s negativním dopadem na životní prostředí, ale i hledáme sektory, které naopak nám pomáhají žít udržitelněji. Pod to se může řadit například sektor obnovitelných zdrojů, vodohospodářství či šetrné zpracovávání odpadů. Zároveň mi hodně dávají smysl investice do menších a středně velkých lokálních podniků.
Kromě toho já sama v ekologickém investování hodně řeším i etiku jako takovou. Neinvestuji například do tabákových výrobků, které jsou mi naprosto proti srsti. Toto je i to, co bych si v ideálním světě představovala i pod ESG investováním, bohužel ne vždycky to tak je. ESG kritéria řeší nejenom ekologickou sféru, ale i sociální odpovědnost a odpovědnost vůči vlastním zaměstnancům. I ropná společnost tedy může získat dobré hodnocení v rámci kritérií ESG, protože ostatní složky, kromě té environmentální, má dobré. Toto za mě ale určitě udržitelné není. ESG investování tedy vidím nejenom jako vymezení se proti těm negativně působícím průmyslům, ale právě vybírání těch s pozitivním dopadem.
Je investovat ekologicky jednoduché? Lze to porovnat s běžným investováním, kdy jediné, co mě zajímá, je zisk?
Určitě je to jednodušší než v minulosti, ale ne tak jednoduché jako „klasické“ investování. Zatímco při klasickém mainstreamovém investování to hlavní, co nás zajímá, je zisk, v ekologickém investování řešíme i přesah na životní prostředí a společnost. Z tohoto důvodu je zde tedy třeba brát v potaz mnohem více aspektů než jen to, kolik nám to vydělá. Řešíme to, jestli firmy, do kterých investujeme, se chovají odpovědně vůči planetě, vůči svým zaměstnancům a i obecně vůči společnosti. Je zde tedy mnohem více aspektů, které je potřeba brát v potaz, když vybíráme, do čeho budeme investovat.
Jak poznám, že je nějaká investice ekologická? Je něco, na co bych si měl, pokud chci investovat ekologicky, dát pozor?
Určitě se nedívat jenom na módní názvy investičních produktů (jako například u akciových fondů), ale dívat se, co je „vevnitř“. Zkoumat, v jakém oboru firma působí a čím přesně se zabývá, jestli má za sebou nějaké (ekologické) skandály, jaké má ESG hodnocení a též jaké iniciativy vyvíjí mimo svoji hlavní činnost. Může to být například organizování ekologicky zaměřených konferencí, vzdělávacích akcí či úklidových akcí na veřejnosti. Bohužel je tady ale hodně problém s greenwashingem, který se nevyhnul ani oblasti ekologického investování.
V poslední době se právě o tzv. greenwashingu hodně mluví. Můžete vysvětlit, o co se jedná? A máte nějaké rady jak ho při investování poznat?
Greenwashing neboli „lakování na zeleno“ je snaha firem vykreslovat sebe a své produkty udržitelněji a ekologičtěji než ve skutečnosti jsou. Často se větší množství finančního rozpočtu firem věnuje na marketing těchto rádoby zelených produktů než na opravdovou změnu pozitivním směrem.
Jako hodně důležité považuji nenechat se zmást módními názvy jako „sustainable“, „vegan“ či „ESG“. Bohužel spousta lidí při výběru investičních produktů sleduje jen názvy, ale nekouká se pod povrch. Například u akciových fondů se podívá, že má fond v názvu „ESG“, ale prakticky tam může být klidně i nějaká ropná společnost, protože má dobré hodnocení v ostatních kategoriích. Takto do detailů ale fondy bohužel skoro nikdo nezkoumá.
Já tedy beru jako hodně klíčové nedívat se jen na názvy, které vidíme na první pohled, ale opravdu více do detailů zkoumat, do čeho investuji a co to obsahuje. Dívat se na obsah jednotlivých fondů, na aktivity firem a prověřovat si, jestli nefigurují v nějakých kontroverzních oblastech jako třeba testování za zvířatech. Důležité je nenechat se zlákat líbivou reklamou, ale udělat si vlastní pořádný průzkum. Podívat se, jestli to, co firma uvádí v reklamách, skutečně dělá ve své činnosti.
Můžete říct, jaký druh investic je z pohledu ekologického a ESG investování zajímavý?
Z ekologického hlediska mi jako velmi zajímavé připadají obory zelené energie, vodohospodářství či šetrné zpracování odpadů. Fandím i sektoru elektromobility, u které ačkoliv vidím stále jako spoustu věcí na zlepšení, myslím si, že má hodně potenciál. Kromě jednotlivých sektorů jsem velkým fandou investování do malých a středně velkých lokálních firem, a proto tuto oblast mám poměrně ve velkém množství zastoupenou ve svém portfoliu. Investuji například do medové farmy, nyní zvažuji o přidání jednoho vegetariánského jídelního řetězce.
Jako běžného investora by mě asi zajímala kombinace výnosů a rizika. Jde nějak porovnat, zda jsou ESG investice výnosnější nebo méně výnosné než běžné investice? A lze říct, jestli je ESG investování rizikovější nebo méně rizikové?
V současné době bych řekla, že jsou tyto aspekty výnosy a rizikovosti poměrně srovnatelné, možná dokonce jsou ESG investice i méně rizikové. Je to proto, že legislativa čím dál tím více tlačí na přijímání ekologických opatření ve firmách. Tedy firmy, které se již nyní přizpůsobují a mění své fungování udržitelnějším směrem mají v tomto náskok a nebudou muset „hasit“ své ekologické problémy, až to budou mít nařízeno legislativně. Tento náskok udržitelnějších firem může přinést i určité finanční úspory, tím pádem přinést vyšší zisky a zároveň snížit rizika. Proto vidím do budoucna ESG investice i jako tu výnosnější a bezpečnější cestu.
Zdroj: Archiv Pavly Wernerové
Prozradíte, z čeho se skládá vaše investiční portfolio? Co tvoří největší část?
Největší podíl určitě zastávají akciové fondy, které mi dávají největší smysl, jak ETF fondy, tak podílové fondy. Velký podíl mám právě v sektorech jako jsou zelené energie či vodohospodářství. Dále asi druhou největší složku tvoří půjčky lokálním malým a středně velkým firmám. Ačkoliv je to rizikovější část portfolia oproti akciovým fondům, je to něco, co mi dává ohromně smysl a zároveň mi riziko kompenzuje větší zisk. Poté mám nakoupených i několik jednotlivých akcií jako například akcie od firmy Waste Management, ty vlastním ale spíše z fanouškovského hlediska.
Loňský rok jsem nově do svého investičního portfolia též zahrnula investiční byt. Kromě zmíněných investic mám v portfoliu ještě maličkatou část peer-to-peer půjček, kterou ale spíše opouštím.
Poté vlastním ještě několik různých menších investic, ty jsou ale spíše zanedbatelné a mám je hlavně ze „studijních“ účelů, abych zkoumala, jak se chovají. Ty ale neberu jako základ svého portfolia.
Je naopak něco, do čeho investovat nechcete?
Jsem určitě proti těžařským společnostem, které jsou naprosto v protikladu s tím, o co se snažím. Dále mi vadí tabákové společnosti, společnosti prodávající tvrdý alkohol anebo firmy, které testují na zvířatech. Zároveň pokud zjistím, že některá firma se dopouští greenwashingu, též od ní dávám ruce pryč. Chci investovat do firem, které se snaží o změnu, ne do těch, které ji jenom předstírají.
Náš magazín se zabývá především FinTechem (Finančními technologiemi). Jaké platformy vy sama používáte? Na vašem blogu jsou našel, že například využíváte roboadvisory platformu Portu.
Jak zmiňujete, moc ráda mám platformu Portu, která právě nabízí i ekologičtěji zaměřené investování. Kromě toho využívám i brokerské platformy jako Degiro či Trading212. Dále používám hodně dalších platforem převážně na peer-to-business investování, jako například finGood, EstateGuru anebo Upvest. Dříve jsem hodně používala peer-to-peer platformy jako Mintos či Zonky, tuto oblast nyní ale spíše opouštím.
Na nějakou „běžnou“ práci s financemi mám moc ráda Revolut, hlavně kvůli výhodné směně peněz do cizích měn. Ráda cestuji, takže toto na cestách moc oceňuji.
Vy sama také působíte ve finančním poradenství. Je mezi lidmi o ekologické a ESG investování vzrůstající zájem? Pokud s investováním začínám, je něco, na co bych se měl na začátku zaměřit?
Určitě vidím, že zájem je čím dál tím větší. Spousta jedinců, hlavně žen, chce investováním nejenom získat nějaké peníze navíc, ale zároveň i neškodit planetě. Vzrůstající zájem je zde tedy určitě možné vidět.
Co se týká začátku investování, doporučila bych si hlavně o oblasti, ve které chci začít investovat, něco více načíst, dozvědět se více informací, abychom nenaletěli na nějaké nevýhodné nabídky či podvodníky. Sebe-vzdělávání je tady klíčové.
Pavlo, děkujeme moc za rozhovor. Chcete našim čtenářům na závěr něco vzkázat?
Ráda bych vzkázala osobní apel, abychom v oblasti investování neřešili jenom peníze, ale i přesah našich investic. Finanční podporou průmyslů, které ničí planetu, sice získáváte krátkodobě nějaké přínosy, ale v dlouhém období spíše ztrácíme, protože škodíme sami sobě.
Autor