Rada EU a Evropský parlament se počátkem letošního roku vzájemně dohodly na balíku společných unijních pravidel, týkajících se boje proti praní špinavých peněz. Návrhy se v tuto chvíli nachází v prvním čtení v rámci legislativního procesu EU, představují významný posun v regulaci a dohledu nad finančními aktivitami v EU a mají za cíl posílit ochranu finančního systému proti nelegálním aktivitám. Jaké jsou tedy hlavní změny tohoto balíčku, co se bude dít dál a kdy se změny projeví v našem právním řádu?
Hlavní změny AML
Revizi oblasti AML formálně tvoří tři legislativní instrumenty:
- návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu („AMLR“).
- návrh šesté směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu („AMLD6“).
- návrh nařízení, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu („AMLAR“).
Aktuální verze předpisů najdete zde: AMLD6, AMLR a AMLA.
AMLR: rozšíření rozsahu AML regulace a zavedení nových pravidel
V oblasti boje proti praní peněz přichází Evropská unie s klíčovými změnami, které mají za cíl posílit regulaci a zvýšit transparentnost. Předně dojde k rozšíření rozsahu AML regulovaného sektoru. Nyní bude zahrnovat poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, platformy skupinového financování, obchodníky s luxusním zbožím nebo třeba profesionální fotbalové kluby a agenty. To však pro český kapitálový trh nebude novinkou, neboť první dva výše zmíněné body ve stávající právní úpravě obsažené máme, případně nás čekají již v rámci připravované novely zákona č. 253/2008, o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Profesionální fotbalové kluby a agenti budou podléhat regulaci pět let po účinnosti nového nařízení, což je o dva roky déle než u ostatních nově zahrnutých sektorů.
Dále bude v čl. 59 AMLR zaveden pro osoby obchodující se zbožím nebo poskytující služby (s výjimkou obchodníků s drahými kovy a kameny) celounijní limit pro platby v hotovosti nad 10 000 EUR, to znamená úplný zákaz přijímat nebo provádět platby v hotovosti nad 10 000 EUR (nebo ekvivalentu v jiné měně). U takto vysokých hotovostních plateb totiž výrazně rostlo riziko praní peněz a financování terorismu. Ukázalo se, že nestačilo, aby obchodníci se zbožím nebo poskytující služby provádějící/přijímající platbu v hotovosti nad 10 000 EUR podléhali AML povinnostem.
Nově také bude od povinných osob působících v rizikovějších odvětvích, které provádějí příležitostné transakce ve výši 3 000–10 000 EUR, vyžadována identifikace a ověření klienta. Tato opatření zesílené kontroly se do této doby uplatňovala pouze na příležitostné transakce ve výši nejméně 10 000 EUR.
Stávající požadavky byly považovány za nevyhovující i v dalších oblastech, novinkou je tedy zavedení zesílené kontroly v případech, kdy obchodní vztahy s klienty s vysokým čistým jměním zahrnují nakládání s velkým objemem majetku.
Komise určí třetí země s významnými strategickými nedostatky v jejich vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Tyto země budou považovány za vysoce rizikové třetí země. U příležitostných transakcí a obchodních vztahů zahrnujících tyto třetí země budou povinné osoby podle čl. 23 AMLR uplatňovat opatření zesílené kontroly. Stanovena budou i další pravidla zesílené kontroly v případě přeshraničních korespondenčních vztahů (článek 30 AMLR). Nově přibude úvěrovým a finančním institucím povinnost shromáždit dostatek informací o respondenční instituci. Nutné bude zjistit a posoudit například povahu podnikání respondenční instituce, její pověst a „kvalitu“ dozoru. Navázání či udržování korespondenčních vztahů s bankou, která je zapsána do obchodního rejstříku v zemi, v níž není fyzicky přítomna – nemá zde pobočku či skutečné vedení, bude zakázáno.
Ke změnám dochází rovněž v požadavcích týkajících se skutečných majitelů a politicky exponovaných osob. Podle definice v čl. 2 AMLR nově budou považovány jako PEP např. členové řídících orgánů politických stran, které mají mandát v celostátních výkonných nebo zákonodárných orgánech nebo v regionálních či místních výkonných nebo zákonodárných orgánech zastupujících volební obvody s nejméně 50 000 obyvateli, či se ve skupině rodinných příslušníků PEP ocitnou i sourozenci. Definice skutečného majitele ve společnostech se ve článku 42 AMLR zjednodušila na fyzickou osobu, která společnost přímo či nepřímo ovládá, ať už prostřednictvím vlastnického podílu (vlastnictví 25 % plus jedné akcie nebo hlasovacích práv nebo jiný majetkový podíl ve společnosti, a to i ve formě akcií na doručitele, na všech úrovních vlastnictví), nebo jinými prostředky.
AMLD 6: rejstříky skutečných majitelů a zvýšení odpovědnosti
S přijetím šesté novely směrnice proti praní peněz dojde k rozšíření údajů evidovaných v rámci registru skutečných majitelů. Tento registr bude nově zahrnovat informace o skutečných majitelích právnických osob zapsaných do rejstříku mimo EU, které na území členského státu s tímto registrem navazují obchodní vztahy s povinnou osobou či nabývají na tomto území nemovitosti. Nebude však muset být veřejně přístupný, registry nemovitostí zavedené v čl. 16 AMLD6 budou přístupné příslušným orgánům prostřednictvím jediného přístupového bodu. Informace v rejstřících budou muset být ověřeny a v souvislosti s opatřeními proti obcházení sankcí po ruské invazi na Ukrajinu budou muset být subjekty spojené se sankcionovanými osobami na rejstřících označeny.
Přijetím směrnice dojde k posílení odpovědnosti a pravomocí finančních zpravodajských jednotek (čl. 17 an. AMLD6), kdy podle dohody budou mít okamžitý a přímý přístup mimo jiné k finančním a správním informacím, informacím z oblasti vymáhání práva, včetně daňových informací, informací o finančních prostředcích a jiných aktivech zmrazených na základě cílených finančních sankcí. Mezi další změny se řadí zdůraznění důležitosti dozorčích orgánů a posílení jejich spolupráce či posuzování rizik na úrovni EU i na národní úrovni. Je např. zavedena povinnost dozoru orgánu veřejné správy nad orgány stavovské samosprávy, které jednají jako regulační orgány, dále je harmonizován přístup k dohledu založenému na posouzení rizik prostřednictvím společného nástroje pro kategorizaci rizik, či jsou zřízena kolegia pro boj proti praní peněz a financování terorismu (čl. 36 AMLD6).
AMLA: nový orgán pro dozor a koordinaci
Účelem nařízení je zřídit celounijní Úřad pro boj s praním peněz a financováním terorismu. Úřad bude zodpovědný za dohled v oblasti AML/CFR a bude mít v této oblasti významnou poradní úlohu, typicky vydávat výkladová stanoviska. Dohlížet má na omezený počet vysoce rizikových povinných subjektů (např. na úvěrové instituce, které jsou usazeny nejméně v sedmi členských státech či další instituce podle čl. 12 an. AMLAR) a nepřímo na ostatní povinné subjekty. Nepřímá dohledová úloha orgánu bude spočívat v koordinaci a dohledu nad vnitrostátními dohlížiteli v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a je obsažena v čl. 28 an. AMLAR. AMLA bude mít rovněž pravomoc přijímat prostřednictvím prováděcích technických norem závazné standardy a vzory pro oznamování podezřelých obchodů a podezřelých činností povinných osob finančním zpravodajským jednotkám. AMLA bude také zodpovídat za vytvoření a správu centrální databáze informací relevantních pro AML dohled (např. seznam všech orgánů dohledu, statistické informace o druhu a počtu povinných osob v každém členském státě, závazná opatření a sankce přijaté v rámci dohledu nad jednotlivými povinnými osobami či jiné informace podle čl. 11 AMLA).
Kdy se změn dočkáme?
V procesu přijetí návrhu nařízení AMLR probíhá první čtení v Radě EU. Toto nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a bude použitelné po třech letech od vstupu v platnost.
Obdobně je na tom návrh směrnice AMLD6, neboť stále probíhá první čtení u Rady EU. Tato směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a členské státy musí uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do tří let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
Pokud jde o návrh nařízení o orgánu AMLA, Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody již 13. prosince 2023. Od této doby došlo k výraznému posunu, neboť se 30. ledna 2024 uskutečnilo veřejné slyšení o sídle AMLA a 22. února zástupci Rady EU a Evropského parlamentu odhlasovali, že budoucí evropský orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu bude mít sídlo ve Frankfurtu a zahájí svou činnost v lednu 2025. V procesu přijetí návrhu nařízení však stále probíhá první čtení u Rady EU, přičemž poslední jednání se uskutečnilo 29. února.
Očekává se, že změny v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu by měly být aplikovatelné již bezmála do dvou let.
Jsme tu pro vás
O dalších novinkách vás budeme nadále informovat. S přijetím balíčku nastane mnoho změn, z nichž byly v tomto článku shrnuty ty nejdůležitější. Tým specialistů v advokátní kanceláři FINREG PARTNERS je vám připraven pomoci a zodpovědět veškeré dotazy.
Autorem právního okénka je AK FINREG PARTNERS
Jan Šovar, AK FINREG PARTNERS
Jan Šovar je advokátem a jedním z předních expertů v oblasti práva finančního trhu a poradenství pro fintechy. Prostřednictvím kanceláře FINREG PARTNERS, kterou spoluzakládal, pomáhá klientům s komplexními právními otázkami ohledně práva finančního sektoru.
FINREF PARTNERS je advokátní kancelář. Její právní a regulatorní poradenství přesahuje hranice tradičního výkonu advokacie. Klientům poskytujete široké spektrum právních služeb v oblasti finančního trhu, včetně externího výkonu compliance a interního auditu. Soustředí se rovněž na problematiku občanského a obchodního práva zejména v souvislosti s přípravou smluv, obchodních podmínek a jiných dokumentů, které klienti potřebují při své činnosti.
