V Evropě existují dva přístupy k udělování licencí.
Hezký den, pane Šovare. Děkuji vám za přijetí pozvánky ke společnému rozhovoru pro magazín Fintree.cz, kde se společně podíváme na FinTech z trochu jiného pohledu, než jsme zvyklí, a to z pohledu právního.
Vy a vaše advokátní kancelář Finreg pomáháte FinTech společnostem získat licence u ČNB k tomu, aby mohly působit na tuzemském trhu. Jak jste se k takto specifické oblasti dostal?
V době, kdy já jsem se začal zajímat o právo finančního trhu, což bylo po roce 2000, slovo ,,fintech“ nikdo (včetně mě) ještě neznal. V té době totiž tento pojem vůbec neexistoval. Oblast finančního práva mi už od školy připadala nesmírně zajímavá, a rovněž praktická a stále nová a především provázána s finančním trhem a finanční regulací, která mě také zajímala. Proto jsem se právě tomuto tématu začal věnovat.
Postupným vývojem se ukázalo, že to byla v tomto smyslu správná volba. Viz vstup ČR do EU, finanční krize 2008 a další události. Pojem „fintech“ jsem poprvé zaznamenal asi v roce 2015, ale už si přesně nepamatuji. Během praxe v advokacii jsem se pak setkával s různými projekty, které se fintechové oblasti více či méně dotýkaly, což asi i logicky podtrhlo náš záměr založit si s Ondrou v roce 2018 specializovanou kancelář, jejímž jedním z nosných pilířů je právě fintech.
Osobně jsem vás poznal, když jste pomáhal nám v Rogeru získat PSD2 licenci. Byl to pro vás oříšek? Je ČNB vstřícná k FinTech společnostem u nás, jako třeba místní regulátoři v pobaltí?
V tomto případě jsme do celého procesu vstoupili v okamžiku, kdy licenční řízení již nějakou dobu probíhalo; s cílem získat pro klienta licenci v co nejkratším časovém horizontu. Myslíme si, že zcela klíčové je umět transformovat obchodní model do předpisové základny a interních procesů tak, jak to vyžaduje ČNB a legislativa. V tom jsme právě pomohli Rogerovi.
K Vašemu druhému dotazu mohu obecně říct, že není nevstřícná. Je to úřad, který má svoje postupy, představu a cíl, kdy se chce vyvarovat tomu, že na trh pustí subjekt, který nedostojí požadavkům, které vyžaduje legislativa. Vnímám to tak, že ČNB zejména nechce, aby se ukázalo, že by takový subjekt byl rizikový z hlediska AML, stability a důvěry v trh.
Zjednodušeně lze říci, že v Evropě existují dva přístupy udělování licencí. Liší se v tom, do jaké míry detailů je prověřováno ex ante splnění předpokladů pro udělení licence, které vyžaduje právní úprava. Regulátoři, kteří nevyžadují vysokou míru detailu potom zpravidla funkčnost a detailnost postupů prověřují v rámci kontroly, kterou vykonávají v období blízkému udělení licence. U nás převládla vysoká opatrnost již v průběhu licenčního procesu.
V referencích vaší společnosti jde vidět spoustu zvučných jmen tuzemské FinTech scény jako jsou Fondee, Roger, Twisto, Advanto nebo Spendee. Jaký use case byl pro vás a splnění podmínek pro získání licence největší výzvou?
Nepřekvapí, když řeknu, že každý use case je zajímavý. Z hlediska následného pocitu satisfakce jsou to pak zejména ty use cases, které jsou v českém prostředí nové. Osvědčuje se, jak klíčové je probrat s klientem jeho obchodní záměr a úvahy, neboť v některých ohledech se následně může ukázat, že tento záměr je možné uskutečnit třeba i mimo regulované prostředí, nebo v kombinaci „světa regulovaného“ a „světa neregulovaného“. Takový postup však vyžaduje zkušenosti a monitoring recentních náhledů lokální i evropské regulace.
Jak dlouho trvá získání takové licence u ČNB?
Délka procesu závisí od řady faktorů; zvláště na druhu licence a na tom, jak moc standardní je váš obchodní model v porovnání s obchodními modely v tuzemském prostředí. Přistupuje k tomu i otázka toho, zda taková licence umožňuje například přijímání peněžních prostředků nebo kdo jsou osoby, které za projektem stojí. Klient by měl počítat s tím, že udělení licence zpravidla nikdy netrvá tak dlouho, jak vyplývá z příslušného zákona. Klíčová v tomto směru je příprava, protože dobře připravený a odladěný obchodní záměr má zásadní dopad na délku licenčního řízení.
Jaké druhy licencí může ČNB vydat?
Fintechová oblast se nejčastěji projevuje nutností získat licenci v oblasti platebních služeb. Zde lze získat oprávnění k činnosti tzv. „velké“ nebo „malé“ platební instituce, přičemž ta „malá“ naráží na limit objemu transakcí za měsíc v průměru ve výši 3.000.000 eur a na absenci evropského pasu. Uvažovat lze také o specifické licenci jen pro správu informací o platebním účtu.
V letošním roce fintechový svět zasáhne i nové nařízení o crowdfundingu. V České republice působí řada subjektů provozující internetové platformy, které umožňují široké veřejnosti investovat do nemovitostních či jiných projektů, a které fungují na bázi skupinového (crowdfundingového) financování. Tyto subjekty by měly zvážit, zda nebudou muset získat licenci v tomto nově regulovaném prostředí, anebo ještě lépe, že takovou licenci budou chtít získat. Jde však o oblast novou, na kterou je třeba se řádně připravit, což aktuálně s několika klienty činíme.
Jak získáváte FinTech klienty? Jsou nároční? Mají nějaká specifika?
Nejčastěji k nám klienti přichází na základě výsledků naší práce, anebo dobrých referencí. Působíme rovněž jako partnerská kancelář pro několik významných zahraničních subjektů, což představuje další kanál či prostředí, z něhož k nám noví klienti přicházejí… Za specifické lze označit u řady klientů to, že nežádají ryze právní servis, nýbrž i dobrou orientaci v ekonomických, IT a finančních otázkách. Bez toho je obtížné kvalitně připravit fintechovou společnost na její spuštění, včetně a zejména v situaci, kdy žádá o adekvátní oprávnění ČNB. To my však umíme nabídnout.
Na svém webu uvádíte, že se staráte i o kryptoměnové projekty. Mohu se zeptat jaké tyto projekty řeší legislativní překážky?
V základním ohledu je to systém AML, který dnes v podstatě každý projekt, týkající se kryptoměn nebo virtuálního majetku vůbec, musí implementovat. Vzhledem k tomu, že tato oblast, zůstaneme-li u klasických kryptoměn jako bitcoin nebo ethereum, stále zůstává v režimu živnostenského podnikání, jde především o otázky soukromoprávního charakteru, tj. nastavení smluvních vztahů s klienty. Praktickým problémem stále zůstává v České republice otevření a udržení bankovních účtů pro podnikatele v oblasti virtuálních aktiv. Jde o obtížný, nikoliv však neřešitelný problém s tím, že se nabízí i například možnost otevření účtu v zahraničí. Zajímavou výzvou je propojení investičního fondu a virtuálního majetku i pro retailový segment.
Kolik právníků u vás ve firmě pracuje pro FinTech klienty? Pokud bych měl kamaráda studujícího práva se zájmem o FinTech mohu ho poslat k vám na praxi?
Všichni členové našeho týmu pracují pro fintechové klienty; jakkoliv přirozeně nemáme pouze klienty této kategorie. V současné době je nás necelá desítka, přičemž externě spolupracujeme podle potřeby i s daňovými experty nebo specialisty v oblasti IT. Jsme trvale otevřeni zájmu studentů, jakož i dalších zájemců o tuto oblast z praxe. Nemusí jít výlučně o právníky, nýbrž i o další profese z příbuzných oborů. Pro pracovní spolupráci je pro nás klíčová schopnost jazykové obratnosti, vytrvalost, bystrost a zájem o svět kolem sebe.
Zdroj: Finreg.cz
Jaké FinTech služby máte nejraději a nejčastěji využíváte? (Revolut, Fondee, Apple/Google Pay, aj.)
Až na Google Pay používám všechny, co jste vyjmenoval. Využívám rovněž aplikace na obchodování na amerických a dalších akciových trzích, jako Degiro. V četnosti používání u mě vedou Revolut a Apple Pay. Prakticky nepoužívám hotovost, peněženku jsem přestal s sebou nosit před více než dvěma lety. Sám jsem zvědav, co přinese v oblasti appek další vývoj. Osobně bych rád v Česku něco podobného jako má Solaris Bank, bank-as-a-service, nebo appku pro crowdfunding, jako třeba Crowdcube.
Autor