Zdroj: Rekenber

V našem dalším rozhovoru se blíže podíváme na firmu Rekenber, FinTech zaměřený na efektivní správu pohledávek. Rozhovor se spoluzaklatelem Bohdanem Hemžalem nás provede historií společnosti, jejími cíli, výzvami a vizí do budoucna. Zjistíme, jak Rekenber pomáhá věřitelům lépe pracovat s pohledávkami a jak se věnuje problematice dlužníků a komunikace mezi věřitelem a dlužníkem.

Můžete pro začátek představit firmu Rekenber? 

Rekenber je FinTech, který pomáhá věřitelům lépe pracovat s pohledávkami po splatnosti. Mezi typickými věřiteli, pro které pracujeme, jsou instituce jako jsou banky, poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, nebo pojišťovny. Čím dál častěji jsou ale mezi našimi klienty energetické firmy a telekomunikační společnosti. Zároveň v současné chvíli vidíme velký potenciál na trhu u malých a středních podniků a měst a obcí. 

Mezi pohledávky, se kterými pracujeme, tak jsou jak třeba hypotéky a velké úvěry, tak například nezaplacené zálohy na energie nebo městské poplatky. Věřitelům pomáháme lépe pracovat s velkými objemy dat, které pro ně často představují peníze s velkým ekonomickým dopadem. Zároveň ale ve vztahu mezi věřitelem a dlužníkem je nutná správná komunikace, a tak se věnujeme jejímu zefektivnění, která vede ke zvýšení výnosnosti vymáhání pohledávek. 

Jak vznikla myšlenka na založení Rekenberu a jaký byl váš původní záměr s touto firmou?

První myšlenku na založení Rekenberu jsme měli s mým kolegou spoluzakladatem Peterem Zvirinským. Znali jsme se z dřívější práce a rozhodli jsme se přijít s vlastní firmou. Peter rozuměl více datům a technické stránce, já jsem zase měl více businessový vhled. Úplně na začátku jsme měli vytvořený datový set s dlužníky, se kterým jsme oslovovali banky s cílem pomoci jejich risk managementu zlepšit procesy, systémy a jejich celkovou predikovatelnost schopností splácet. Postupně jsme díky tomu vytvořili vlastní produkt, se kterým pracujeme dodnes. 

rekenber-bohdan-hemzal-peter-zvirinsky-tiny

Peter Zvirinský a Bohdan Hemžal; Zdroj: Rekenber

Jaké konkrétní problémy v oblasti správy pohledávek společnost Rekenber řeší a jakým způsobem?

Dnes Rekenber pokrývá správu pohledávek od prvního dne po splatnosti až do doby, kdy se nesplacení pohledávky řeší soudní cestou. Na trhu dnes působí řada firem, které se správou pohledávek zabývají, většinou ale fungují desítky let a vše se řeší manuálním přepisováním informací z jednoho systému do druhého. Těmto firmám se nedaří technologicky posunout do nové doby. My klientům nabízíme vlastní dokumentovou platformu, ve které zastřešujeme správu pohledávek. 

Pokud bychom si třeba vzali našeho typického zákazníka – banku. Přes API rozhraní si od banky bereme data o jejich pohledávkách – smlouvu o spolupráci s klientem, přehled splátek z bankovního účtu, přehled zaslaných upomínek – a náš systém automaticky vyhodnotí, jaké jsou vhodné další kroky. Tím klientovi ušetříme spoustu času i peněz. 

Kdo je typickým klientem vaší firmy?

Nejtypičtějším klientem jsou bezesporu firmy z finančního sektoru. Zároveň ale přicházejí různé vlny, kdy se vytvoří celá řada nových pohledávek v určitém oboru. Naposledy to třeba byla oblast energií. V momentě, kdy se výrazně zvýšily poplatky za energie, tak vzrostly pohledávky i energetickým firmám. My pozorujeme, že typická velikost pohledávky našich klientů z tohoto sektoru se nyní pohybuje v rozmezí 30 až 50 tisíc korun, což značí desetinásobný nárůst oproti dřívějšímu stavu. 

Zajímavé je, že se situace na trhu mění. Dříve bylo hlavním cílem firem získat dlužnou částku zpátky. V současnosti ale čím dál častěji pozorujeme trend, kdy se společnosti snaží o to jejich klientům skutečně pomoci. 

Jaká jsou vize a plány do budoucna pro Rekenber?  Plánujete větší rozvoj a expanzi na nové trhy nebo připravujete nějaké nové integrované řešení?

Nedávno jsme se začali více zaměřovat na zlepšování finančního zdraví konkrétních věřitelů. Máme o dlužnících velké datasety. Víme kolik dluží a za jaké produkty, zároveň známe jejich ekonomickou situaci. Problémem s dluhy je, že často chybí efektivní komunikace mezi dlužníkem a věřitelem, dlužníci třeba často chtějí zaplatit, ale bohužel nemají z čeho. Proto jsme v tomto roce naši službu obohatili o nový produkt, který nazýváme Platforma pro finanční zdraví. Našli jsme si několik situací, kdy dokážeme dlužníkovi pomoci se splácením. Naše platforma přímo sleduje disponibilní příjem dlužníka a dokáže mu pomoci jeho příjem zvýšit, případně snížit náklady.   

Nejčastějším dlužníkem v Česku jsou nízkopříjmové domácnosti, jakou jsou například rodiče samoživitelé. S těmito segmenty klientů a jejich dluhovou situací dokážeme efektivně pracovat a pomáhat je odvracet od dluhové pasti.. Například rodičů samoživitelů je v Česku kolem 180 tisíc, z nich téměř polovina nedostává výživné. A právě chybějící výživné může stát za vznikem dluhů. Naší misí je této cílové skupině pomoci vyživné získat ať už od neplatícího rodiče nebo od státu, není-li první možnost k dispozici. Rekenber dokáže klienta plnohodnotně zastoupit vůči třetím stranám, čímž pádem jej odbřemeníme od časově náročné administrativy a potřeby orientace se ve složitém právním světě.

Jaká byla největší výzva, se kterou se společnost Rekenber setkala od svého založení a jak jste ji překonali?

Velkým zážitkem bylo to, že jsme spustili firmu a za 2 měsíce přišel Covid, což byla velká výzva. 🙂 

Co se ale týká běžného provozu, tak nás velmi překvapila diverzita trhu pohledávek. Například každá velkáá finanční instituce v ČRmá naprosto odlišný přístup k vymáhání pohledávek. Někdo je „agresivní“ a chce peníze získat, někoho naopak dluhy vůbec nezajímají a neřeší je. Někdo vidí pohledávky jako peníze, někdo pohledávky vidí jako klienty, se kterými je třeba pracovat. Někdo tak chce získat zpět peníze, někomu jde o dobrou komunikaci s klienty, někdo s tím chce mít co nejméně práce. 

Máte nějaká čísla o tom, jak často musí české firmy řešit tzv. druhotnou platební neschopnost?

V podstatě každá firma, která za poskytování svých produktů nebo služeb fakturuje, spoléhá na to, že jí bude zaplaceno včas a v plné výši. Platební morálka v B2B styku je taková, že přibližně 40 % faktur je zaplaceno ve lhůtě splatnosti.. Na zbytek musíte čekat, typicky 30 až 180 dní. Reálně potom v průměru není zaplaceno asi 2-5 % faktur. Problém pro vás to poté je, pokud vám nezaplatí velký odběratel. Statistiky říkají, že druhotnou platební neschopnosti je ohrožených asi 30 % podniků a z našeho vlastního průzkumu vyplývá, že reálně z toho 5% až 10 % na ní umírá. 

Jedním z témat, kterým se zabýváte, je vymáhání drobných pohledávek pro obce. Jaké řešení nabízíte a jak s ním dokážete zlepšit úspěšnost vymáhání? 

Obecně se čím dál více díváme po alternativních a menších věřitelích, mezi které mohou patřit právě třeba města a municipality. Většinou se nejedná o běžné smluvní poplatky, ale nějaké méně typické případy jako jsou poplatky za svoz odpadu nebo poplatky za psy. Typické město nebo obec vybírá za popelnice jeden tisíc korun. V tom případě se spoléhá na to, že to lidé sami proaktivně zaplatí. Jelikož obec musí pracovat s péčí řádného hospodáře, v případě, že člověk nezaplatí i takto malou částku, je to problém. Kontakt dlužníka nebo vymáhání je poté často administrativně nákladné, a tak se to obci ani nevyplatí. 

Na jednu stranu tak obec má pohledávku, kterou se vlastně ani neplatí vymáhat, na druhou stranu pokud člověk nezaplatí, dluh nijak nezanikne. A právě v této chvíli vstupujeme do záležitosti my s naším IT řešením. Toto naše řešení je trochu jiné, protože v tomto případě začínáme už před uplynutím celé lhůty na zaplacení. Povinnost platit tyto poplatky je definována ve vyhláškách měst a obcí, které ale jejich obyvatelé neznají, nebo na zaplacení poplatku jednoduše zapomenou. 

V současnosti je městům na čas zaplaceno asi 50-60 % poplatků. Součástí našeho řešení je více platebních metod, jako platba kartou, QR kódem a dalšími. Snažíme se tak odstranit překážky, které mohou občanům bránit včasné zaplacení. Zároveň pomáháme městům a obcím nezaplacené poplatky upomínat. 

V minulém roce do Rekenberu majetkově vstoupila Česká spořitelna. Jak tato spolupráce zatím probíhá? 

Česká spořitelna byla prvním velkým subjektem, který nejenže sdílel naši vizi, ale byl také ochoten vstoupit do neznámého projektu a výrazně se podílet na jeho tvorbě prostřednictvím velmi úzké spolupráce. Naše služba dnes slouží České spořitelně, díky které jsme ji byli schopni nadimenzovat a odladit i pro další klienty na trhu. Benefituje tak z toho celý ekosystém. Vlastně jsme až velmi příjemně překvapeni, jak naše spolupráce funguje v prostředí jedné z největších korporací v zemi.

Avatar Autor
Lukáš Raška

Už nějakou dobu ponořen do světa FinTechu, dat, osobních financí a udržitelnosti. A chce vědět víc. Nadšený cestovatel do severských zemí.

Líbí se vám článek? Podpořte nás kávou.

Naše články píšeme po nocích a občas musíme spánkový deficit dohnat šálkem kávy. Budeme rádi, když nás na jeden pozvete.

☕️ Chci vás pozvat!