V tomto díle se zaměřujeme na harmonizovaný zaměstnanecký opční plán (EU-ESO).
Díl 2: EU-ESO a zdanění zaměstnaneckých akcií
V prvním díle této série jsme představili základní rámec EU Inc., způsoby založení, přeměny ze stávajících národních forem, úpravu přeshraničních poboček a zakázané národní praktiky. V tomto díle se zaměřujeme na harmonizovaný zaměstnanecký opční plán (EU-ESO).
Zaměstnanecké opční plány a EU-ESO
Zaměstnanecké opční plány (Employee Stock Option Plans, ESOP) jsou programy, v jejichž rámci společnost poskytuje svým zaměstnancům právo (opci) nabýt v budoucnu podíl na společnosti za předem stanovenou cenu. Zaměstnanec tak získává možnost participovat na růstu hodnoty společnosti, aniž by musel vynaložit vlastní prostředky v okamžiku vstupu do programu. Opční plány jsou běžným nástrojem odměňování zejména ve startupech a rychle rostoucích společnostech, kde nahrazují nebo doplňují peněžní složku mzdy, a jsou rovněž standardní součástí motivačních balíčků pro klíčové zaměstnance a členy vedení. EU-ESO (EU Employee Stock Option Plan) je harmonizovaný zaměstnanecký opční plán zavedený návrhem nařízení o zřízení tzv. 28. režimu korporátního práva – „EU Inc.“(„Návrh nařízení“), který je dostupný výlučně pro společnosti ve formě EU Inc.
Účel EU-ESO
Kromě zjednodušení administrativního režimu je jedním z cílů Návrhu nařízení poskytnout inovativním evropským společnostem a startupům nástroje pro přilákání a udržení talentů. Tím je právě zavedení harmonizovaného režimu poskytování účasti na kapitálu společnosti zaměstnancům a členům orgánů v podobě opčního plánu EU-ESO.
V současnosti se národní úpravy zaměstnaneckých opčních programů napříč členskými státy výrazně liší, což ztěžuje přeshraniční škálování společností na vnitřním trhu. EU Inc. by proto měly mít k dispozici jednoduchý zaměstnanecký opční plán, který mohou zavést pro své zaměstnance v celém vnitřním trhu.
Běžnou překážkou, na kterou společnosti usilující o působení ve více členský státech narážejí, je také rozdílné zdanění. Opční listy přidělené zaměstnancům mohou být podle práva členských států zdaněny v různých okamžicích. Tato situace činí opční listy často neatraktivními, zejména v přeshraničních případech, neboť vede ke složitosti a může mít za následek zdanění nerealizovaného příjmu, což pro zaměstnance představuje značnou nevýhodu. Návrh nařízení tak míří na sjednocení daňového režimu ve vztahu k EU-ESO, zejména zajištěním zdanění v jednom předem daném okamžiku.
Harmonizované zdanění
Návrh nařízení zavádí harmonizovaný okamžik zdanění pro opční listy vydané v rámci EU-ESO. Toto ustanovení je z praktického hlediska klíčovým prvkem celého režimu. Příjem z opčního listu EU-ESO totiž nevzniká v okamžiku jeho přidělení (grant), v okamžiku nabytí nároku na uplatnění (vesting), ani v okamžiku uplatnění opčního listu a úpisu akcií (exercise).
Příjem se považuje za vzniklý, a tudíž podléhá zdanění, až v okamžiku, kdy jsou akcie získané uplatněním opčního listu prodány (disposal). Zdanitelným příjmem je pak rozdíl mezi tržní hodnotou akcií v den zcizení a jejich pořizovací cenou. Takový příjem následně podléhá zdanění v souladu s národním právem daného členského státu.
V souladu s Návrhem nařízení budou členské státy povinny zajistit, aby daňový režim opčních listů vydaných v rámci EU-ESO a podkladových akcií nebyl méně výhodný než režim uplatňovaný na jiné zaměstnanecké akciové opce nebo obdobné nástroje podle jejich národního práva, jsou-li splněny všechny zákonné podmínky.
Nad rámec samotného Návrhu nařízení Komise v doprovázejícím sdělení[1] vyzývá členské státy, aby příjem z EU-ESO kvalifikovaly a zdaňovaly jako kapitálový výnos, nikoli jako příjem ze závislé činnosti. Tato kvalifikace není součástí normativního textu nařízení, ale je apelem Komise na přijetí nezbytných kroků k zajištění atraktivity EU-ESO ve všech členských státech. Pokud se členské státy rozhodnou této výzvě vyhovět, zavedení EU-ESO by mohlo být zásadní praktický dopad, jelikož příjem ze závislé činnosti podléhá ve většině členských států výrazně vyšší efektivní sazbě (včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění) než kapitálový výnos.
Zřízení EU-ESO
EU-ESO je volitelný režim, který EU Inc. může, ale nemusí zavést. O zřízení EU-ESO rozhoduje valná hromada. Usnesení valné hromady musí stanovit alespoň:
a) okruh oprávněných osob,
b) maximální počet opčních listů, které mohou být v rámci EU-ESO vydány, a akcie, na které bude mít držitel opčního listu nárok při uplatnění,
c) povinnou čekací dobu, před jejímž uplynutí nelze vydané opční listy uplatnit.
Oprávnění k účasti na EU-ESO je omezeno na členy statutárního orgánu a zaměstnance EU Inc. a jejích dceřiných společností. Rozšíření na dceřiné společnosti umožňuje skupinové opční plány, v jejichž rámci mateřská EU Inc. vydává opční listy zaměstnancům svých dcer bez ohledu na jejich právní formu a jurisdikci.
Čekací doba pak musí činit nejméně 24 měsíců od vydání opčního listu.
Parametry opčních listů
EU-ESO funguje na principu opčních listů (warrants). EU Inc. vydá oprávněné osobě opční list, který ji po uplynutí povinné čekací doby opravňuje upsat nové akcie společnosti. Pro opční listy vydané v rámci EU-ESO platí následující pravidla:
a) opční listy jsou nepřevoditelné a vydávány bezplatně,
b) protiplnění za nové akcie vydané při uplatnění opčních listů se hradí v penězích a musí být plně splaceno při vydání akcií,
c) k vydávání opčních listů v rámci EU-ESO a k emisím nových akcií k uspokojení nároků z opčních listů je zmocněn statutární orgán, a to v limitech stanovených usnesením valné hromady,
d) stávající společníci nemají přednostní právo na úpis opčních listů vydaných v rámci EU-ESO ani na nové akcie vydané k uspokojení nároků z těchto opčních listů.
Omezení EU-ESO
Z konstrukce EU-ESO vyplývají určitá věcná omezení. Jediným nástrojem je opční list opravňující k úpisu nových akcií za peněžitý vklad. EU-ESO tedy neumožňuje přímé bezplatné přidělení akcií (restricted stock grants), vydání fantomových akcií (phantom shares) ani přidělení práv na zhodnocení (stock appreciation rights). Čekací doba nejméně 24 měsíců je stanovena kogentně a nelze ji zkrátit. Opční listy jsou nepřevoditelné, což vylučuje jejich sekundární obchodování. Protiplnění za akcie při uplatnění musí být peněžité a započtení pohledávky nebo nepeněžitý vklad nejsou přípustné.
Návrh nařízení výslovně neupravuje situaci, kdy oprávněná osoba ukončí pracovní poměr nebo členství ve statutárním orgánu před uplynutím čekací doby (tzv. leaver provisions). Tato otázka bude patrně ponechána na podmínkách konkrétního EU-ESO plánu stanoveného usnesením valné hromady, případně na smluvním ujednání mezi EU Inc. a oprávněnou osobou.
Vztah EU-ESO ke stávajícím národním úpravám
EU-ESO existuje paralelně vedle národních zaměstnaneckých opčních programů. Návrh nařízení neharmonizuje a nenahrazuje stávající národní úpravy zaměstnaneckých opcí, pouze vytváří další, volitelný režim výlučně pro EU Inc. Stávající společnosti v národních právních formách (s.r.o., a.s., GmbH atd.) nemohou EU-ESO využívat. Rovněž platí, že EU Inc. může namísto EU-ESO nebo vedle něj zavést jakýkoli jiný opční nebo motivační program podle národního práva, jelikož EU-ESO je možností, nikoli povinností.
Vztah k českým kvalifikovaným zaměstnaneckým opcím
Od 1. ledna 2026 je v České republice účinný nový režim kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí zakotvený v § 6a zákona o daních z příjmů. Tento režim umožňuje, aby část příjmu z uplatnění kvalifikované opce nebyla považována za příjem ze závislé činnosti, ale za tzv. ostatní příjem podle § 10 ZDP, a tudíž nepodléhala odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Oproti předchozí úpravě, která byla opakovaně novelizována a v praxi vyvolávala značnou nejistotu (včetně nesouladu mezi okamžikem zdanění a okamžikem odvodu pojistného), představuje režim kvalifikovaných opcí systémový posun.
Využití tohoto režimu je nicméně podmíněno splněním řady kvalifikačních kritérií. Zaměstnavatel musí být tzv. kvalifikovaným zaměstnavatelem, který mimo jiné musí splňovat limity obratu a výše aktiv a nesmí působit v regulovaných odvětvích (bankovnictví, pojišťovnictví, právní, daňové nebo auditorské služby). Zaměstnanec musí být zaměstnán alespoň 12 měsíců mezi udělením a uplatněním opce a může získat maximálně 5% podíl. Režim vyžaduje opakované znalecké posudky k ocenění podílu a oznámení správci daně jak při udělení, tak při uplatnění opce. Navíc platí, že podíly nabyté na základě kvalifikované opce nelze osvobodit od daně z příjmů na základě časového testu.
EU-ESO a český režim kvalifikovaných opcí sledují obdobný cíl – zatraktivnění zaměstnaneckých opčních programů odstraněním nebo zmírněním daňového zatížení v okamžiku, kdy zaměstnanec ještě nerealizoval příjem. Konstrukčně se však podstatně liší. EU-ESO odkládá zdanění až na okamžik prodeje akcií (disposal) a do té doby nevzniká žádný zdanitelný příjem. Český režim kvalifikovaných opcí zdaňuje příjem v okamžiku uplatnění opce (exercise), pouze mění klasifikaci jeho části z příjmu ze závislé činnosti na ostatní příjem, čímž eliminuje pojistné odvody. EU-ESO je navázáno výlučně na EU Inc. a není omezeno velikostí společnosti ani sektorem, zatímco český režim kvalifikovaných opcí je dostupný pro všechny právní formy, ale vyžaduje splnění kritérií kvalifikovaného zaměstnavatele, což vylučuje společnosti v regulovaných odvětvích a větší podniky.
Pro společnosti na českém trhu tak mohou v budoucnu koexistovat tři režimy zaměstnaneckých opcí: obecný režim zdanění podle § 6 ZDP, režim kvalifikovaných opcí podle § 6a ZDP a, bude-li nařízení přijato, EU-ESO pro EU Inc. Volba mezi nimi bude záviset na právní formě společnosti, jejím sektorovém zařazení, velikosti, přeshraniční dimenzi a konkrétních potřebách opčního programu.
[1] Sdělení COM(2026) 320 final. Dostupné z: https://commission.europa.eu/document/download/2d1b62a4-7807-4808-aed1-36f1f58ac1e7_en?filename=Communication%20Towards%20a%2028th%20regime%20for%20EU%20companies.pdf
Autorem právního okénka je AK FINREG PARTNERS
Autory jsou:
Jiří Krejča, advokátní koncipient
FINREG PARTNERS je advokátní kancelář. Její právní a regulatorní poradenství přesahuje hranice tradičního výkonu advokacie. Klientům poskytuje široké spektrum právních služeb v oblasti finančního trhu, včetně externího výkonu compliance a interního auditu. Soustředí se rovněž na problematiku občanského a obchodního práva zejména v souvislosti s přípravou smluv, obchodních podmínek a jiných dokumentů, které klienti potřebují při své činnosti.
