Každý, kdo se pohybuje mezi startupy, někdy zaslechl zkratku ESOP. Tento na západě běžný způsob odměňování bývá stále častěji využíván i u nás, byť v českých podmínkách ESOPy stále čelí některým legislativním problémům. V právní praxi se však ustálilo několik dobře fungujících řešení, které pravidelně s klienty nastavujeme.
Co a k čemu je dobrý ESOP?
ESOP je zkratka z angl. employee stock ownership plan, tj. plán nebo program zaměstnaneckých akcií. Za vůbec první ESOP bývá považován program, který vymyslel v roce 1956 právník a ekonom Louis O. Kelso v San Franciscu pro společnost Peninsula Newspapers, Inc. Jeho účelem bylo vytvořit mechanismus přechodu vlastnictví firmy. Pro zakladatele, kteří již byli ve velmi pokročilém věku, představovali dlouhodobí zaměstnanci společnosti ideální osoby, kterým mělo být vlastnictví firmy předáno.
Typický ESOP dnes ale plní především jiné funkce. Jako program umožňující pracovníkům participovat na vlastnictví společnosti funguje hlavně jako účinné odměňovací a motivační schéma. Vedle toho představuje zajímavou alternativu k peněžní odměně. To je důležité typicky pro startupy v počáteční fázi jejich existence, kdy jsou peněžní zdroje zpravidla omezené. Příjemcem ESOPu přitom nemusí být jen zaměstnanci nebo „interní“ spolupracovníci (OSVČ). Mohou jimi být i externí obchodní partneři, např. zprostředkovatelé nebo marketingové agentury. V každém případě by se mělo jednat o osoby, které mohou hodnotu společnosti skutečně posunout a mít tak na výši odměny získávané skrze ESOP reálný vliv.
Základní druhy ESOP v českém prostředí
Lze rozlišovat základní dva druhy ESOPů. Opční plány a plány přímého vlastnictví akcií (podílů) ve společnosti.
Opční plány jsou založené na nástroji tzv. call opce. Pracovník na začátku obdrží opci na určitý počet akcií nebo podílů ve společnosti (option grant), případně jsou stanoveny podmínky, za kterých daný počet obdrží. Po uplynutí tzv. vázací doby (vesting period) je pracovník oprávněn opci uplatnit, tj. zakoupit akcie nebo podíly společnosti za předem stanovenou tzv. realizační cenu (exercise price). Při následném prodeji takto nabytých účastí (např. při prodeji celé společnosti) pracovník realizuje zisk rozdílem mezi tržní cenou prodávaných akcií a realizační cenou opce.
Plány přímého vlastnictví akcií pak spočívají v tom, že oproti opcím získává pracovník akcie nebo podíly ve společnosti již na začátku. Toto aranžmá je pak zpravidla doplněno o tzv. reverzní vesting, tj. ujednání, dle kterého takto nabyté akcie nebo podíly může pracovník prodat teprve poté, co uplyne předem stanovená doba nebo jsou splněna určitá výkonnostní kritéria.
Phantom shares (virtuální akcie)
Stále častěji bývá v českém prostředí využívána jiná varianta ESOPu. Jedná se o programy virtuálních akcií (tzv. phantom shares). V rámci těchto programů pracovník totiž nezískává skutečné akcie nebo akciové opce, ale určitý počet virtuálních akcií, jejichž hodnota se od skutečných akcií nebo podílů ve společnosti typicky odvozuje. Jakmile tyto virtuální akcie za stanovených podmínek realizuje (např. při prodeji společnosti nebo jejím vstupu na burzu), společnost mu tuto hodnotu vyplatí v penězích.
Oproti výše uvedeným možnostem mají virtuální akcie několik výhod. Z pohledu společnosti a jejích zakladatelů tento model především nekomplikuje vlastnickou strukturu tím, že by společnost získávala nové akcionáře z řad jejich pracovníků. Nastavení virtuálního ESOPu i jeho vlastní realizace je navíc zpravidla právně méně komplikovanou záležitostí.
Právní a daňové implikace
Po právní stránce je ESOP komplexním nástrojem. Každá společnost, která jej chce zavést, musí na samotném začátku věnovat náležitou pozornost správnému nastavení jeho parametrů. Může na tom záviset schopnost společnosti udržet si klíčové pracovníky a tím i její dlouhodobý úspěch na trhu. Při zavádění ESOPu je potřeba pamatovat na řadu problematických bodů vyplývajících z českého práva, jakož také např. na návaznost na smlouvy s investory nebo poskytovateli dluhového financování. S ESOPy souvisí také řada daňových implikací, včetně zdaňování nepeněžního příjmu při získávání akcií, aj.
Další díly právního okénka:
- Cookies, Digitální trhy a databáze fintechové regulace
- Evidence skutečných majitelů (ESM)
- RegTech v oblasti AML/CFT
Autorem právního okénka je AK FINREG PARTNERS
Ondřej Mikula, AK FINREG PARTNERS
Ondřej Mikula je advokátem a zakládajícím partnerem advokátní kanceláře FINREG PARTNERS. Ve své dlouholeté praxi se zaměřuje na problematiku fintechu a startupů, kterým radí v souvislosti se vstupy investorů, s financováním a s nastavením smluvních ujednání.
FINREF PARTNERS je advokátní kancelář. Její právní a regulatorní poradenství přesahuje hranice tradičního výkonu advokacie. Klientům poskytujete široké spektrum právních služeb v oblasti finančního trhu, včetně externího výkonu compliance a interního auditu. Soustředí se rovněž na problematiku občanského a obchodního práva zejména v souvislosti s přípravou smluv, obchodních podmínek a jiných dokumentů, které klienti potřebují při své činnosti.
Autor