Rada guvernérů Evropské centrální banky schválila projekt na zkoumání tzv. digitálního eura. Ten bude trvat 24 měsíců a cílem je podle prezidentky ECB Christine Lagardeové, aby měli občané a firmy v digitálním věku nadále přístup k nejbezpečnější formě peněz, tj. k penězům centrální banky.
Smyslem je, aby si obyvatelé eurozóny mohli zachovat bezpečný přístup k jednoduchému, všeobecně přijímanému, bezpečnému a důvěryhodnému platebnímu prostředku. Hotovost by digitální euro nenahrazovalo, nýbrž doplňovalo. Jednalo by se tak vlastně o zajímavou možnost, kdy bychom mohli mít digitální peníze uloženy přímo u centrální banky a ne u soukromých bank.
Digitální euro má za cíl pomoct řešit situace, kdy lidé neupřednostňují hotovost, ale zároveň se chtějí vyhnout závislosti na digitálních platebních prostředcích emitovaných a kontrolovaných zvnějšku eurozóny. Právě ty totiž podle ECB můžou oslabit finanční stabilitu a měnovou suverenitu.
Zdroj: Pixabay.com
Je digitální euro reakcí na kryptoměny?
Prezentace digitálního eura v řadě bodů připomíná kryptoměny jako je například bitcoin. Podle ECB jsou ale kryptoaktiva (jak sama centrální banka krypto nazývá) zásadně odlišná. Jejich ceny často kolísají, jejich používání jakožto platebního prostředku či účetní jednotky je obtížné a nestojí za nimi žádné veřejné instituce.
Zajímavé je, že sama ECB se jakoby proti kryptoměnám vymezuje. Infrastruktura pro provoz digitálního eura by byla podle této instituce přátelská k životnímu prostředí, naproti například energeticky náročnému bitcoinu.
Hlavní výhodou digitálního eura by mělo být to, že lidé by k němu měli stejnou důvěru, jako k hotovosti, protože by za ním stála centrální banka.
Zdroj: Tisková zpráva ECB
Autor