Udržitelnost v bankovnictví je přístup k financím, který propojuje ekonomické cíle s environmentálními a společenskými prioritami. Jeho hlavním posláním je podporovat projekty, které mají pozitivní dopad na životní prostředí a společnost. Příkladem takových iniciativ mohou být investice do obnovitelných zdrojů energie, sociálního bydlení nebo cirkulární ekonomiky. Mezi klíčové principy udržitelného bankovnictví patří transparentnost, etické řízení a dlouhodobá udržitelnost, přičemž tyto hodnoty by měly prostupovat všemi částmi dané instituce.
I když koncept udržitelného bankovnictví v Evropě existuje již několik desetiletí, jak ukazuje studie Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC), v regionu střední a východní Evropy (CEE) je tento trend relativně nový. Na druhou stranu udržitelné finance mají představovat zásadní příležitost pro transformaci finančního sektoru. Evropský zelený úděl (Green Deal) i další dokumenty jako Pařížská dohoda vytvářejí zásadní rámec pro rozvoj udržitelných projektů v oblastech energetiky, dopravy a nemovitostí. I země CEE tak budou muset výrazně investovat do iniciativ a infrastruktury, které pro tyto problémy přinášejí řešení.
Lídři i oudsideři z pohledu udržitelnosti
Produkty nabízené udržitelnými bankami zahrnují například zelené hypotéky s nižšími úrokovými sazbami, půjčky na energeticky úsporné technologie a financování sociálních podniků, mikropodniků či neziskových organizací. Většina tradičních bank v regionu sice začíná do svých portfolií zařazovat zelené produkty, ale jejich podíl zůstává zatím relativně nízký.
Největší potenciál pro rozvoj udržitelného bankovnictví v CEE mají Litva a Rumunsko. Podle hodnocení ISFC Opportunity Indexu dosahují na nejvyšší příčky díky svým ambiciózním přístupům a regulačním podmínkám, které podporují udržitelný rozvoj. Litva se navíc etablovala jako atraktivní destinace pro finanční instituce díky svému vstřícnému a efektivnímu regulačnímu prostředí.
Banky a další finanční společnosti zaměřené na etické a udržitelné finance jsou obvykle malé a silně propojené s lokálními komunitami. Jejich hlavní výhodou je schopnost využít regionální expertízu a zaměřit se na specifické potřeby jednotlivých trhů. Tyto instituce často staví na hlubokém závazku vůči místním komunitám a orientují se na projekty, které mají přímý dopad na kvalitu života v dané oblasti.
Na opačném konci spektra v udržitelnosti bankovnictví se nachází Slovensko a Česko. Tyto země podle zmíněného indexu vykazují nejnižší potenciál pro rozvoj udržitelného bankovnictví. Tyto země čelí významným překážkám, které brzdí jejich pokrok v této oblasti, například nedostatečné regulační pobídky nebo omezený zájem tradičních finančních institucí.
Jakou roli v udržitelných financích hraje fintech?
Finanční technologie mohou hrát v transformaci finančních služeb klíčovou roli. FinTechové technologie mohou udržitelné bankovnictví podporovat a doplňovat tradiční bankovní modely. Udržitelnost se prosazuje v oblastech, jako jsou platební systémy (například kalkulačky uhlíkové stopy), ESG depozita nebo analýzy rizik prostřednictvím fyzikálních modelů. Fintech také přispívá k automatizaci regulačních procesů a ke zlepšení transparentnosti.
Některé fintechové společnosti propojují investory přímo s udržitelnými projekty a vytvářejí inovativní řešení, která cílí na konkrétní oblasti udržitelného financování. Díky technologii nabízejí větší škálovatelnost než tradiční banky, které mají tendenci být více lokalizované. Tímto způsobem fintech přispívá k širšímu přístupu k udržitelnému financování a napomáhá růstu sektoru.
Celkově vzato, udržitelné bankovnictví nabízí jedinečnou šanci pro rozvoj finančních trhů. Investice do zelených technologií, podpora adaptace na klimatické změny a rozvoj sociálních podniků mohou přispět k dlouhodobému udržitelnému rozvoji celého regionu. Klíčem k úspěchu je efektivní spolupráce mezi bankovními institucemi, vládními orgány a neziskovými organizacemi.
Autor