Jiří Hluchý, CEO Frenkee
Přechod z outsourcingu na tzv. in-house vývoj neznamená jen změnit technologický stack. Pro společnost jako Frenkee to znamenalo zásadní změnu celého mindsetu – z „někdo jiný to udělá“ na „chceme to držet v rukou sami“. To s sebou přináší lepší kontrolu, větší zodpovědnost i rostoucí potenciál k inovacím. Ale také slepé uličky, o kterých se vyplatí vědět, pokud o podobném kroku sami uvažujete.
Proč přejít na in-house vývoj?
Jakmile začne váš startup růst a s tím nastane potřeba rychlejšího vývoje nových funkcí, s outsourcingem si prostě nevystačíte. Komplikované procesy a mnohdy omezený vliv na celkové směřování jsou zkrátka výrazná brzda. Přechod na in-house vývoj pak není jen technické rozhodnutí; je to strategická změna řízení firmy.
„V jeden moment jsme si uvědomili, že outsourcing už nedokáže udržet tempo s naší vizí. Proto jsme se rozhodli vzít infrastrukturu, kód i roadmapu vývoje pod vlastní střechu,“ říká Jiří Hluchý, zakladatel a CEO fintech startupu Frenkee.
Co to ale reálně znamená?
Startup Frenkee se pustil do plné digitalizační transformace. To obnášelo kromě změny v infrastruktuře také modernizaci zastaralého systému a sjednocení napojení na pojišťovny do jediné platformy. Kromě toho se pustil také do vývoje vlastní CRM platformy, která má pod kontrolou všechny smlouvy a dokumenty klientů.
Na pozadí mezitím vzniká nový databázový systém, který umožní posun za hranici současných 5 tisíc uživatelů. Ale ambice Frenkee jdou ještě dál. Pokud se tato nová platforma osvědčí, plánuje ji nabídnout jako produkt dalším společnostem.
Výraznou proměnou má projít také jejich mobilní aplikace, která dnes klientům ukazuje přehled smluv a plateb. Od nového designu a UX si Frenkee slibuje větší srozumitelnost a nové funkce, jako je upozornění na výročí smlouvy, konec fixace nebo oznámení o změně hodnoty nemovitosti. Cílem je, aby měl klient komplexní přehled a o to méně starostí.
Výhody a slepé uličky in-house vývoje
Interní vývoj přináší zásadní výhody – kontrolu, rychlost, odpovědnost a možnost využít vlastního know-how. „Nejsme závislí na třetí straně, na dodavatelích, kteří mají třeba zrovna dovolenou nebo jiné priority v momentě, kdy je potřebujeme nejvíc. Víme, co děláme, a máme to pod kontrolou,“ doplňuje Hluchý.
Jiří Hluchý, CEO Frenkee
Na papíře vypadá takový přechod jako win-win situace. Získáte přece větší kontrolu, rychlejší vývoj i lepší servis. Realita ale odhaluje, jak komplexní musí být každý jeden krok. Nečekaná vazba v kódu, která přestane fungovat s novou verzí systému. API, které se najednou začne chovat úplně jinak. A občas stačí i taková maličkost, jako je migrace mailhostingu, která například omylem odřízne telefonní ústřednu.
„Právě tady se ukazuje, jak těžké je najít balanc. Na jedné straně musíte plánovat, navrhnout systém tak, aby unesl vše, co vám jednou může přijít do cesty. Na druhé straně každodenní realita, kdy je třeba rychle hasit problémy, které byste ani při sebelepší vůli nedokázali předpovědět. A vy musíte zvládnout obojí – dívat se dopředu a zároveň okamžitě na vše nové reagovat,“ vysvětluje Jan Chromec, CTO Frenkee.
Jak postavit all-star tým?
Tým se postupně skládá jako mozaika – backend, frontend, CRM, databáze i AI. Každý člen má jasnou roli, která zapadá do většího celku. Někteří vývojáři jedou na volné noze, což přináší flexibilitu v počátečních fázích. Ale dlouhodobý trend je takový, aby klíčové know-how zůstalo uvnitř firmy. „Nejde tu jen o vývoj, ale hlavně o stabilitu, udržitelnost a schopnost reagovat, když se něco pokazí. V dynamickém prostředí je sehraný interní tým zkrátka nenahraditelný,“ dodává Chromec.
Co bude dál?
Na roadmapě se ve Frenkee už dnes rýsují AI agenti, kteří mají klientům pomáhat s orientací v pojistných podmínkách, správou dokumentů i doporučováním vhodných produktů. Cílem takového agenta je, aby zákazník nemusel nic složitě dohledávat nebo řešit, agent mu totiž sám nabídne řešení na míru na základě všech relevantních informací.
„Chceme škálovat kvalitu, ne jen počet lidí. AI agent bude mít přehled o všech produktech, nezapomene žádný update, nic mu neunikne. Možná to zní troufale, ale může být v mnoha ohledech ještě lepší než lidský operátor,“ říká Hluchý.
Výsledkem by měl být servis, který je dostupný 24/7, mluví jazykem klienta a zvládne i to, co dnes obvykle řeší až call centrum.
Kdy to dává smysl
Přechod na in-house vývoj není pro každého. A vlastně ani nemusí být. Pokud firmě stačí provozní stabilita, právě outsourcing dokáže odvést dobrou práci. Jakmile však přijde potřeba růst, zrychlit, zefektivnit – například když chcete začít vytvářet služby na míru – pak dává smysl mít vývoj pod vlastní střechou.
Nejde jen o technologie, ale i o odvahu nést větší odpovědnost, investovat do lidí a posunout firemní kulturu směrem ke kontrole i kreativitě. Otázkou pak není, jestli je to levnější nebo jednodušší. Spíše byste se měli ptát, kam se se svou společností chcete dostat.
Autor