V minulém článku jsme představil koncept EU Digital Wallet – evropské digitální peněženky, která má občanům umožnit bezpečně uchovávat a používat digitální identitu a další osobní údaje v rámci jednotného trhu. Digitalizace Evropské unie ale tímto zdaleka nekončí. Naopak – navazuje na ni celá řada iniciativ, jejichž cílem je zjednodušit přeshraniční obchod, posílit transparentnost a snížit administrativní zátěž.
Jednou z těchto iniciativ je eInvoicing – elektronická fakturace, která se stává nedílnou součástí evropské strategie pro digitalizovaný jednotný trh.
Co je eInvoicing a k čemu je dobrý?
eInvoicing zahrnuje generování, přenos, příjem a ukládání faktur ve strukturovaném digitálním formátu, běžně XML (eXtensible Markup Language) nebo UBL (Universal Business Language). Na rozdíl od tradičních papírových faktur nebo nestrukturovaných digitálních formátů, jako jsou PDF, elektronické faktury umožňují plně automatizované zpracování dat. Tato automatizace eliminuje nutnost manuálního přepisování informací a výrazně snižuje riziko lidské chybovosti.
Hlavní přínosy
Jedním z hlavních přínosů je umožnění automatického načítání fakturačních informací přímo do účetního systému. Díky tomu se akceleruje celý proces od vystavení až po její zaúčtování. Díky zautomatizování celého procesu se eliminuje manuální přepisování dat a tím i minimalizuje riziko překlepů a interpretačních chyb, které jsou typické pro tradiční fakturační procesy. Posledním přínosem je přeshraniční kompatibilita. Díky standardizovanému formátu bude umožněna bezproblémová výměna fakturačních dat. Tím se odstraní bariéry v mezinárodním obchodu.
Rozdíly
Mezi eInvoicingem a tradiční fakturací jsou tři hlavní rozdíly.
Formát
Používají již zmíněný strukturovaný digitální formát. Tento formát definuje způsob, jakým jsou data organizována, aby je počítač mohl automaticky číst, zpracovávat a ověřovat. Tyto údaje jsou na rozdíl od běžných PDF faktur, kde jsou informace viditelné pouze pro lidské oko, jasně definovány. Je to například číslo faktury, datum vystavení, sazba DPH, celková částka nebo popis zboží či služby. Díky jasně stanoveným parametrům a automatizaci se sníží lidská chybovost a celý proces načítání faktur se zrychlí.
Zpracování
Oproti tradičním fakturám v PDF, které je nutné zpracovávat ručně, podporuje eInvoicing automatizovaný proces. Manuální zásah je tedy možné naprosto eliminovat.
Přenos
Třetím pilířem, který je stěžejní pro elektronické faktury je jejich přenos. U PDF faktur se musíme spoléhat na běžné a tradiční poštovní služby nebo emailovou schránku. Pro eInvoicing se využívají zabezpečené sítě. Jedná se o šifrované přenosy, certifikované přístupové body a bezpečnostní protokoly a certifikáty.
Aktuální vývoj
V dubnu tohoto roku byl oficiálně zaveden balíček ViDA. ViDA je iniciativa Evropské unie zaměřená na modernizaci vykazování DPH a elektronické fakturace. Tento balíček reforem, má zásadní dopad na vývoj prostředí pro elektronické fakturování. Zavádí totiž povinné digitální reportování právě pomocí eInvoicingu u přeshraničních B2B transakcí, a to od 1. července 2030.
Podle webu Tickstar již od 14. dubna 2025 členské státy nebudou potřebovat k zavedení povinné elektronické fakturace na národní úrovni schválení skrze Radu EU. To tedy znamená, že pokud po tomto datu Česká republika zavede povinnost používat elektronickou fakturaci, firmy a podnikatelé budou muset mít takový systém, který bude schopen elektronické faktury vystavovat i přijímat. Zároveň pro firmy a podnikatelé nebude možnost volby mezi papírovou fakturou, PDF dokumentem nebo jinou formou faktury. Pokud stát zavede povinnou fakturaci elektronicky, všichni budou muset používat pouze elektronický formát podle stanoveného standardu. Pokud se však státy nerozhodnou jinak, elektronická fakturace nebude do 1. července 2030 povinná.
Zdroj Payhawk uvádí, že eInvoicing bude povinně zaveden pro B2B segment například v Belgii, a to od září 2026 pro velké a střední podniky. O rok později se k nim připojí i malé a střední podniky. V Nizozemsku je elektronická fakturace povinná od roku 2017 v sektoru B2G (ve veřejném sektoru). O zavedení povinnosti i pro segment B2B se zatím neuvažuje z důvodu nízké míry podvodů s DPH.
Česká republika dosud neimplementovala povinnou elektronickou fakturaci. Nicméně již využívá národní standard ISDOC (Information System Document), který vychází ze standardu UBL a doplňuje jej o česká specifika. ISDOC je založen na XML struktuře a umožňuje automatické zpracování fakturačních dat. Na rozdíl od připravovaných evropských standardů však ISDOC nedisponuje komplexním ekosystémem zabezpečených přenosových protokolů.
Dopad elektronických faktur?
Kritickým aspektem implementace je skutečnost, že po zavedení bude mít stát veškerou kontrolu nad provedenými transakcemi. Bude mít také okamžitý přístup k fakturačním detailům. Zároveň se tím eliminuje faktor anonymity. Nebude totiž možné vystavit fakturu mimo oficiální systém („bokem“) bez toho, aniž by byla zaznamenaná a stát o ni nevěděl. Díky tomu hrozí zánik v ČR rozšířenému švarcsystému. Podle studie PAQ research (2025), pracuje 100-175 tisíc OSVČ v tzv. švarcsystému. Je to nejvyšší podíl OSVČ mezi evropskými průmyslově orientovanými ekonomikami. Další nevýhodu by pak byla nákladná implementace.
Na druhou stranu by se díky plošnému přeshraničnímu zavedení systému docílilo snížení podvodů a chybovosti. Zároveň by se zvýšila efektivita při zpracování faktur.
Závěr
Implementace povinné elektronické fakturace přináší otázky týkající se soukromí občanů a dopadu na současné obchodní praktiky. Zvláště diskutabilní zůstává vliv na v České republice rozšířený švarcsystém, který by mohl čelit významným regulačním změnám.
Autor