Červenec v kostce: účet za umělou inteligenci a jestřábí Fed

Toto je placená marketingová komunikace podpořená RoboMarkets

Investoři celý měsíc balancovali mezi dvěma silami – zasedáním Fedu a vrcholem výsledkové sezóny za druhý kvartál – a když se obojí koncem měsíce sešlo, přišla prudká volatilita napříč Amerikou, Evropou i Asií. Hlavním tématem se stala jediná otázka: začnou se vysoké investice technologických gigantů do umělé inteligence skutečně vracet v podobě zisků?

Index S&P 500 nakonec za červenec skončil v podstatě na nule, když odepsal 0,1% a uzavíral kolem úrovně 7 490 bodů, od začátku roku ovšem zůstává v plusu zhruba o 9 %. Podstatně hůře si vedl technologický Nasdaq-100 se ztrátou 6,6 %, který stáhl dolů prudký výprodej polovodičů a smíšené výsledky obřích firem. Index menších firem Russell 2000 zůstává jedním z lídrů roku (od ledna necelých +17 %), v červenci ale část zisků odevzdal (-3 %).

Návrat ropného šoku: konflikt mezi USA a Íránem znovu vzplál

Křehké příměří, které koncem jara srazilo ceny energií zpět k předválečným úrovním, v červenci vzalo za své. Po obnovení nepřátelských akcí mezi Spojenými státy a Íránem a opětovných problémech v Hormuzském průlivu – tepně, kterou proudí zhruba pětina světové ropy – vydala se cena ropy Brent prudce vzhůru.

V červenci ropa prudce zdražovala a 23. července se Brent poprvé za několik týdnů dostal nad hranici 100 USD za barel. Následně sice cena korigovala k úrovni kolem 84 USD, když se objevily nové diplomatické iniciativy ohledně plavby přes průliv, v samém závěru měsíce ale napětí opět eskalovalo – íránská Revoluční garda ohlásila útoky na tankery a Brent se vyšplhal zpět k 90 USD.

Vyšší ceny energií mají přímý dopad na inflaci – a právě to je klíčová spojnice s druhým velkým tématem měsíce. Trvale dražší ropa zvyšuje riziko, že se inflační tlaky ve druhé polovině roku znovu rozhoří, což zužuje manévrovací prostor centrálních bank.

Rozpolcený Fed: sazby beze změny, ale tři hlasy pro zvýšení

Vyvrcholením makroekonomického kalendáře bylo zasedání americké centrální banky (Fedu) 29. července. Fed pod vedením nového guvernéra Kevina Warshe ponechala úrokové sazby beze změny v pásmu 3,50–3,75 %, a to již popáté v řadě. Rozhodnutí ale zdaleka nebylo jednomyslné. Hned tři členové výboru Fed hlasovali pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Šlo o nejvíce disentů jedním směrem od roku 2016.

Warsh, který svůj výbor s nadsázkou označil za „dobrou rodinnou hádku“, zdůraznil, že Fed nebude váhat s bojem proti inflaci, a odmítl poskytovat trhům jasné vodítko o dalším směřování. Reakce trhů byla ostrá: index Dow Jones ztratil přes 1 150 bodů (nejhorší den za více než rok) a výnos 30letého amerického dluhopisu vyskočil na nejvyšší úroveň od roku 2007, jak investoři začali sázet na možné zpřísnění. Trhy nyní bedlivě sledují srpnové sympozium centrálních bankéřů v Jackson Hole a zářijové zasedání jako další klíčové momenty.

Ekonomika: USA zpomalují, Evropa zrychluje

Kulisou pro jednání centrálních bankéřů byla zajímavá divergence po obou stranách Atlantiku. Americká ekonomika ve 2. čtvrtletí 2026 vzrostla anualizovaným tempem 1,5 %, tedy méně než v prvním čtvrtletí a zároveň pod očekáváním trhu – zpomalující růst v kombinaci s tvrdošíjnou inflací je pro trhy nepříjemná směs. Naproti tomu se Evropa naopak rozjížděla: ekonomika eurozóny ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,0 % a ekonomika celé EU o 1,2 %, což je výrazné zrychlení oproti tempu 0,5 %, resp. 0,8 % z prvního čtvrtletí.

Velká zkouška AI: trh si vybíral vítěze a poražené

Vrchol výsledkové sezóny se letos protnul s Fedem doslova v jeden den a investoři nehodnotili ani tak samotná čísla, jako spíš to, zda se rekordní investice do AI vyplácejí. Reakce trhu na výsledky jednotlivých společností se výrazně lišily v závislosti na vykázaných výsledcích, výhledu a očekávaných kapitálových výdajích.

Tón udaly už 22. července Alphabet (silný růst cloudu o 82 %, ale vlažná reakce kvůli obřím kapitálovým výdajům) a Tesla, jejíž rekordní tržby zastínil propad ziskovosti a plán výdajů přes 25 mld. USD – akcie klesly o 13 %. Poslední týden měsíce pak přinesl lavinu výsledků, které trh roztřídil bez milosti.

Microsoft uvedl, že tržby služby Azure meziročně vzrostly o 43 %. Akcie společnosti po zveřejnění výsledků vzrostly přibližně o 9 %. Údaje se vztahují k výsledkům za fiskální 4. čtvrtletí 2026 (období končící 30. června 2026), zveřejněným 29. července 2026; reakce akcie k obchodní seanci 30. července 2026. Poprvé tak překonal roční tržby 100 mld. USD, přičemž firma udržela výdaje pod kontrolou – „proměnila AI v hotovost“. Naproti tomu Meta (−9 %) trh zklamala slabším výhledem a dále rostoucími výdaji (navýšenými až na 130–145 mld. USD), i když samotné tržby z reklamy překonaly odhady. Amazon (+ přes 10 %) potěšil nejrychlejším růstem cloudu AWS za 18 čtvrtletí.

Nejsledovanější příběh ale napsal Apple. Ten se počátkem týdne po více než roce vrátil na pozici nejhodnotnější firmy světa (a krátce dosáhl tržní hodnoty 5 bilionů USD), když z prvenství sesadil Nvidii. Jeho čtvrteční výsledky – v posledním čtvrtletí Tima Cooka v čele firmy – sice byly rekordní, investory ale zklamal opatrný výhled: Apple naráží na nedostatek komponent, protože boom kolem datacenter napíná globální dodavatelské řetězce (Cook varoval před „stoletou povodní“ v cenách paměťových čipů). Akcie se propadly o zhruba 8 %, což z Applu smazalo kolem 500 mld. USD tržní hodnoty a korunu nejhodnotnější firmy vrátilo zpět Nvidii – jen pár dní poté, co ji Apple získal. Souboj o trůn tak pokračuje. Klíčová Nvidia přitom své výsledky zveřejní až 26. srpna.

Jihokorejské paměti: rekordní zisky, a přesto propad akcií

Nejvýmluvnější ukázku účtu za AI ale nepřinesla Amerika, nýbrž Asie – a přímo navazuje na to, o čem jsme psali už v červnu. Jihokorejští paměťoví giganti Samsung Electronics a SK Hynix předvedli doslova historická čísla, a přesto jejich akcie klesaly.

Samsung 7. července ohlásil provozní zisk kolem 89 bilionů wonů (přibližně 58 mld. USD) – meziročně zhruba 19násobek a vůbec nejvyšší čtvrtletní provozní zisk, jaký kdy nějaká technologická firma na světě vykázala. Přesto akcie po oznámení klesly zhruba o 7 %: trh měl mimořádný kvartál dávno „zaceněný“ (titul za rok posílil kolem 150 %) a investoři začali pochybovat o udržitelnosti AI boomu.

Ještě dramatičtější byl příběh SK Hynix. Firma nejprve 10. července vstoupila přes americké depozitní certifikáty (ADR) na burzu Nasdaq – šlo o vůbec největší vstup zahraniční společnosti na americký trh v historii (objem kolem 26,5 mld. USD). O necelé tři týdny později vykázala rekordní tržby (+257 % meziročně) a provozní marži 76 %, jednu z nejvyšších v odvětví, a spustila sériovou výrobu nejnovější paměti HBM4, jíž je hlavním dodavatelem pro Nvidii. Výsledek přesto mírně zaostal za očekáváním a akcie se propadly – investory vyděsily náznaky budoucí konkurence.

Tou nejhmatatelnější je Čína. Tamní výrobce paměťových čipů ChangXin Memory Technologies vstoupil na šanghajskou burzu. Akcie společnosti podle [zdroj] v první den obchodování vzrostly o 466 %. Jednalo se o mimořádně volatilní cenový pohyb, který není ukazatelem budoucí výkonnosti.. Připomeňme, že varování Applu o „povodni“ v cenách pamětí a rekordní zisky Korejců jsou dvě strany téže mince – akutního nedostatku paměťových čipů, který pohání celý AI ekosystém.

Evropa: sektorová rotace a slabší průmysl

Evropské akciové trhy zůstaly rozkolísané a globálnímu ústupu od technologií se nevyhnuly. Německý DAX se držel v okolí 25 400 bodů, náladu ale kalily slabší firemní výsledky. Symbolem se stal Volkswagen, který vykázal meziročně nižší provozní zisk (kolem 3,5 mld. eur), vzdal se výhledu růstu tržeb pro rok 2026 a oznámil, že zvažuje zrušení až 100 000 pracovních míst. Silnější makrodata z eurozóny (viz výše) přitom naznačují, že kontinentální ekonomika získává druhý dech – i když firemní výsledky za tím zatím zaostávají.

Bezpečné přístavy a výhled: dvě otázky pro druhé pololetí

Zlato zůstalo v červenci prakticky beze změny a uzavíralo kolem 4 040 USD za trojskou unci. Od svého lednového rekordu (nad 5 500 USD) je sice o zhruba čtvrtinu níže, jeho strukturální opory – nákupy centrálních bank, rekordní zadlužení a diverzifikace rezerv – ovšem zůstávají v platnosti; hlavní brzdou je jestřábí Fed.
Mezi faktory sledované ve vztahu ke zlatu patří nákupy centrálních bank, vývoj reálných úrokových sazeb a směnný kurz amerického dolaru. Jejich vliv na budoucí cenu však není jistý. Cena zlata může významně kolísat.

Bitcoin se po červnovém propadu obchodoval v pásmu zhruba 56 000–64 000 USD, tížily ho rekordní odlivy z ETF a chybějící impuls od centrální banky. Bitcoin vykazuje vysokou volatilitu a může v krátké době zaznamenat výrazné ztráty.

Asijské akciové trhy zůstaly nejednotné – japonský Nikkei se přitom držel na historicky vysokých úrovních.

Do druhé poloviny roku tak trhy po celém světě vstupují se dvěma zásadními otázkami. Zaprvé: promění se stovky miliard investované do umělé inteligence ve skutečné zisky – nejen u amerických obrů, ale i u jejich klíčových dodavatelů v Asii? A zadruhé: donutí energiemi tažená inflace Fed skutečně přistoupit ke zvýšení sazeb? Vývoj investic do umělé inteligence a další rozhodování Fedu mohou patřit mezi faktory ovlivňující volatilitu trhů ve druhé polovině roku 2026. První náznaky může přinést už srpnové setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole. Budoucí vývoj je nejistý a může se významně odlišit od současných očekávání.

Údaje o výkonnosti jsou vypočteny z uzavíracích cen za období od 30.6.2026 do 31.7.2026. Není-li uvedeno jinak, jde o cenovou výkonnost bez započtení dividend v USD. Zdrojem tržních dat je platforma StocksTrader od společnosti RoboMarkets . Hodnoty jsou zaokrouhlené a mohou se lišit od údajů jiných poskytovatelů.

Marketingová komunikace. Tento článek byl připraven pro promoční a informační účely a není investičním doporučením, investičním průzkumem nebo osobním doporučením.

Investování do akcií a ETF přináší riziko. Výše investic může růst nebo klesat a investoři mohou ztratit některý nebo celý investovaný kapitál. ETF mohou rovněž přinášet tržní, měnové, likviditní a koncentrační riziko a riziko chybného sledování.