JPMorgan začala účtovat za bankovní data, dosud zdarma. Placená rozhraní už nabízí i 58 procent největších evropských bank. Z povinnosti, na kterou si banky deset let stěžovaly, se stává byznys.
Představte si, že vám do firmy přijde faktura ve výši vašich ročních tržeb. Přesně to se podle deníku Financial Times stalo některým americkým fintech firmám. Poslala ji JPMorgan, největší americká banka, která si začala účtovat za přístup k datům o účtech svých klientů. Za přístup, který byl do loňska zdarma. A nejde o americkou zvláštnost. Nová analýza společnosti Salt Edge ukazuje, že většina největších evropských bank už podobná placená rozhraní nabízí také. Z povinnosti, na kterou si banky deset let stěžovaly, se stává byznys.
Největší banka světa poslala fintechu účet
JPMorgan oznámila zpoplatnění v červnu 2025. Mířila na prostředníky, tedy firmy, které pro finanční aplikace stahují data z tisíců bank najednou. Důvod ilustruje jedno číslo: 1,89 miliardy datových požadavků za jediný měsíc. Největší z prostředníků, americký Plaid, dohodu o placení podepsal v září 2025 a do listopadu měla banka smlouvy pokrývající přes 95 procent svých datových požadavků. Podle odhadu stanice CNBC může Plaid platit až 300 milionů dolarů ročně.
Zajímavý je i postoj státu. Americký úřad na ochranu spotřebitelů nejprve bankám poplatky za data zakázal, pak ale vlastní pravidlo navrhl zrušit a otázku znovu otevřel. Amerika dnes řeší, jestli mají bankovní data vůbec něco stát.
Co přesně banky prodávají
Evropská pravidla před lety bankám nařídila, aby zdarma zpřístupnily data o účtech a umožnily z nich platit. Technicky to probíhá přes rozhraní, tedy propojení, kterým si software vyměňuje data s bankou napřímo, bez klikání v internetovém bankovnictví. Placená rozhraní jsou nadstavba: služby nad rámec povinného základu, u kterých si cenu určuje sama banka.
Salt Edge prošel veřejné nabídky 45 největších evropských bank. Placenou nadstavbu našel u 58 procent z nich. Nejčastěji jde o firemní platby (22 bank), rozšířená data o účtech (14), směny měn (13), ověřování identity (12) a úvěry či leasing (10 bank).
V Nizozemsku už to funguje
Jak takový byznys vypadá v praxi, ukazuje nizozemská Rabobank. Provozuje přes deset rozhraní, ale jen tři z nich jí nařizuje regulace. Zbytek prodává. Propojení s účetními programy používá přes 100 000 uživatelů a celý placený balík přes 300 000 firemních klientů. Nejnázornější příklad jsou notáři: při koupi nemovitosti pošlou klientovi z vlastního software platební odkaz až na 50 000 eur a okamžitě vidí, že peníze dorazily. Celý proces je podle banky až třikrát rychlejší.
Podstatný je princip. Firma nepotřebuje vlastní licenci, stačí jí smlouva s bankou. A banka nenutí klienta do své aplikace, ale vstupuje tam, kde klient reálně pracuje.
Británie ukazuje objemy
Kolik je ve hře, ukazují britská čísla. Od startu tamního otevřeného bankovnictví proběhla přes miliardu plateb zadaných přímo z bankovních dat a přes 100 miliard datových dotazů. Jen v červnu 2026 padl rekord 2,81 miliardy dotazů za měsíc. Růst dnes táhnou opakované platby, u kterých dá klient souhlas jednou a další už probíhají samy. Ty rostou o 6,7 procenta měsíčně, zatímco jednorázové platby mírně klesají. Britští regulátoři přitom už v roce 2023 vydali pět cenových principů pro placená rozhraní. Stát tam tedy komerční model nezakazuje, ale rámuje ho.
Kdo to nakonec zaplatí
Fintech sektor vyrostl právě na tom, že data byla zdarma. Faktura ve výši ročních tržeb menší firmu položí. Plaid zatím tvrdí, že poplatky na zákazníky nepřenese, bezplatné služby ale mizí i jinde: britský GoCardless uzavřel svou bezplatnou evropskou datovou službu pro nové zákazníky. A Evropa má vlastní otevřenou otázku. Nová platební pravidla dohodnutá loni v listopadu začnou reálně platit kolem roku 2027 až 2028. Širší rámec pro sdílení dat o investicích, penzích a hypotékách ale vázne přesně na sporu, kdo komu bude za data platit.
Pohled do Česka
České banky dnes provozují povinná bezplatná rozhraní pod dohledem ČNB, placené nadstavby jsou u nás zatím výjimka. Evropský vývoj sem ale dorazí. Nová pravidla přinesou mimo jiné povinnou kontrolu, zda jméno příjemce odpovídá číslu účtu, a aplikace jako Revolut už dnes klientům skládají účty více bank na jedno místo.
Pro fintech firmy to znamená, že data přestávají být bezplatnou surovinou a stávají se nákladem. Pro banky je to šance udělat z regulatorní povinnosti zdroj příjmů.
