Investování je v současné době jednou z mála možností, jak mohou lidí snížit negativní dopady všeobecného zdražování kvůli celospolečenské krizi a vysoké inflaci. Reklamou na investiční příležitosti se to internetem jenom hemží, ale jak si vlastně neznalý investor může z té nabídky vybrat? V tomto článku si ukážeme, že i při investování někdy platí, že méně je více a podíváme se na rozdíly mezi aktivně a pasivně spravovanými investicemi.
Obchodních metod a přístupů je nepřeberné množství a investoři si mohou vybrat z již zaběhnutých strategií, vytvořit si vlastní investiční přístup, nebo svěřit své peníze odborníkům z investičních fondů. Ať už si vybere investor jakýkoliv přístup, budou mu vždy nabídnuty dvě alternativy. Aktivní nebo pasivní řízení investice. Toto základní rozdělení se aplikuje napříč celou investiční komunitou od drobných centových investorů, až po globální hedgeové fondy. Jaká jsou výhody a nevýhody těchto stylů, se podíváme právě nyní.
Aktivní správa investic
Aktivně spravovaná investiční portfolia jsou taková, do kterých investoři nebo správci fondů aktivně zasahují s cílem maximalizovat výnos nebo snížit riziko. Ono zasahování spočívá v aktivním přidávání nebo odebírání finančních aktiv z investičního portfolia, případně provádění změn poměrů těchto aktiv v rámci portfolia.
Aktivně spravované investice vyžadují odbornou znalost tržních mechanismů, ekonomiky a statistiky, a proto jsou i časově náročnější.
Aktivní správa nabízí mnoho benefitů, díky kterým je pro investory velmi lákavá. V první řadě se určitě jedná o příležitost maximalizace zisků, díky sledování a reagování na krátkodobější cenové a tržní výkyvy, jejichž dopad může být díky aktivnímu řízení využit ke generování zisků nebo snížení rizika. Ovšem neustálé sledování a analyzování finančních trhů je časově náročné a klade nároky na odborné znalosti, jejichž získání nemusí být onou prioritou některých investorů.
Výhody
- Flexibilita – možnost investovat do aktuálně silných aktiv
- Hedging – možnost snižování rizika
- Daňová optimalizace – investiční fondy před koncem účetního období prodávají ztrátová aktiva, čímž snižují daňový základ
Nevýhody
- Vyšší náklady kvůli aktivnímu pořizování aktiv
- Časová náročnost
- Důraz na odborné znalosti
Pasivní správa investic
Pasivní správa investic je v porovnání s tou aktivní mnohem snazší na realizování, časově méně náročná a nevyžaduje tak odborné znalosti. Pasivní správa investic předpokládá dlouhodobý růst pořízeného aktiva (nebo skupiny aktiv). Tento druh investice je obvykle realizován v rámci jednoho tržního segmentu, kdy diverzifikaci tvoří jednotlivé tituly. Typické instrumenty jsou například nemovitosti (REIT), nebo čistě oborové akcie například ze segmentu letectví, obnovitelných zdrojů, technologické akcie, americké akcie atd.
Dnešním synonymem pro pasivní investování jsou především tzv. ETF (burzovně obchodované fondy), ty se těší mezi investory velké oblibě. ETF si získaly přízeň investorů především díky nízkým poplatkům, kterými jsou investice zatíženy a také přirozeně velkým stupněm diverzifikace.
Pasivní správa investic je obecně časově méně náročná, neklade vysoké nároky na odbornost ovšem spoléhá pouze na dlouhodobý růst finančních aktiv.
V případě pasivních investic je cíleno na dlouhodobé časové horizonty i v řádu několika desítek let. Proto investor musí počítat s tím, že kapitál a případné výnosy nebude mít k dispozici dlouhou dobu. Pasivní investice si oproti těm aktivním, vyžadují mnohem preciznější přípravu. Toto vyžaduje průzkum tržního prostředí, fundamentální, ekonomické a společenské analýzy. Z toho důvodu může být pasivní investice i dlouhodobě připravovanou záležitostí.
Výhody
- Daleko nižší poplatky za pořizovaná aktiva a správu investic
- Neklade vysoké nároky na odborné znalosti
- Maximalizace zisku v případě vzniku pozitivního fundamentu v daném tržním segmentu
Nevýhody
- Nemožnost hedgingu a rozsáhlejší diverzifikace
- Dlouhodobé uzamčení kapitálu
- Sázka na dlouhodobý růst
Aktivní vs. Pasivní řízení investice
Výše v článku jsme si nastínili, že aktivně spravované investice mají výhodu v tom, že správci portfolií nebo investoři sami, mohou reagovat na změnu tržních podmínek, hedgeovat obchodní pozice, případně ztrátové aktivum z portfolia přímo vyřadit. Pasivně řízené investice tuto možnost nenabízejí, ale to není důvod je zatracovat.
Ba naopak. Výzkum agentury IFA (Index Fund Advisors) prokázal, že mnoho pasivně řízených investičních fondů je mnohem výkonnějších, než fondy aktivně řízené. Na vině slabé výkonnosti aktivně řízených investic může být například psychologie obchodování, kdy investor špatně vyhodnotí tržní signály, případně špatně predikuje korekční pohyb, který považuje za konec trendu, nicméně se jedná pouze o přirozený cenový pohyb na cestě k maximům.
Aktivně řízené investice může negativně ovlivňovat psychologie tradingu. Oproti tomu pasivní investice výkyvům lidského chování nepodléhají. Ze správy agentury IFA vyplívá, že některé velké investiční fondy využívají právě pasivně řízené investice jako produkty pro své klienty. Tento druh investic je velmi rozšířený napříč mnoha obory a dokonce i na mezinárodní scéně se jedná o dominantní investiční techniku. Tato zpráva zcela bourá názory ohledně vyšší výkonnosti aktivně řízených fondů s poukázáním na to, že pasivně řízené fondy jsou upřednostňovanou metodou velkých investičních společností a drobný investor by tento fakt tedy neměl opomíjet.
Výsečové grafy, porovnávající procentuální rozložení aktivních a pasivních investic ve fondech. Zdroj: IFA.com
V tomto článku jsme si ukázali, že někdy méně, může vlastně znamenat více. Pasivní investice dokáží ušetřit spoustu času, nevyžadují tak obsáhlé odborné znalosti jako aktivní řízení a navíc dokáží generovat mnohdy vyšší zisk. Pasivní řízení investičního portfolia je rovněž metoda, která je upřednostňována velkými investičními společnostmi, což je pro drobného investora signál minimálně k zamyšlení se nad vlastní obchodní strategií.
Zdroj: Finex.cz
Autor