Crowdfunding bude nově podléhat zákonné regulaci a dohledu ze strany České národní banky (ČNB). Komplexní regulace tohoto stále oblíbenějšího typu financování se do české legislativy dostala až díky implementaci nařízení EU, příslušný zákon prošel legislativním procesem v dubnu tohoto roku. Regulace se ale nevztahuje na všechny, například oblíbený charitativní crowdfunding novému nařízení nepodléhá. Jak upozorňuje expert na právo v oblasti fintechu a startupů Filip Murár z mezinárodní Advokátní kanceláře Noerr, u řady provozovatelů crowdfundingových platforem není dokonce dopad regulace jednoznačný. Koho se tedy týká a koho ne?
Dosavadní provozovatelé crowdfundingových platforem sice mohou pokračovat v činnosti i bez povolení ČNB, avšak nejdéle do letošního 10. listopadu. Pak již bude licence od ČNB nutností. Příslušný zákon implementující nařízení EU v dubnu schválil Parlament a podepsal prezident. Na provozovatele crowdfundingu jsou nově kladené podobné regulatorní požadavky jako například na obchodníky s cennými papíry, investiční zprostředkovatele nebo poskytovatele platebních služeb.
„Technologický vývoj byl opět o krok napřed před právem, takže na zavedení regulace se čekalo. Teď ji máme a provozovatelé crowdfundingových platforem musí během necelého půl roku získat licenci. Ale legislativně jsme zase o krok pozadu, protože ne vždy je jednoznačné, koho se vlastně regulace skutečně týká – nedopadne totiž na všechny,“ říká expert na právo v oblasti fintechu a startupů Filip Murár z mezinárodní Advokátní kanceláře Noerr.
Kdo regulaci určitě podléhá?
Úvěrový (debt) crowdfunding, kdy investor prostřednictvím online platformy uzavře dohodu s vlastníkem projektu, v jejímž rámci investor poskytne vlastníkovi projektu dohodnutou finanční částku na dohodnutou dobu a vlastník projektu se bezpodmínečně zaváže tuto částku investorovi splatit spolu se vzniklým úrokem v souladu se splátkovým kalendářem. Příkladem jsou platformy finGOOD nebo Ocollo.
Investiční (equity) crowdfunding, kdy investor prostřednictvím online platformy nakoupí převoditelné cenné papíry (akcie, dluhopisy, warranty či certifikáty opravňující k nabytí akcií a dluhopisů, investiční certifikáty) vydané vlastníkem projektu nebo podíly v s.r.o. vlastníka projektu. Příkladem jsou platformy Fundlift, Invester a částečně i Penězdroj.
Regulace týkající se crowdfundingu se navíc uplatní pouze tehdy, pokud nepřesáhne hodnota financovaného projektu určitou částku – v přechodném období do 10. listopadu 2023 jeden milion EUR během jednoho roku, následně bude limit zvýšen na pět milionů EUR. Pokud se tento limit překročí, bude investiční crowdfunding podléhat standardní regulaci poskytování investičních služeb, ovšem úvěrový crowdfunding bude (pokud se nic nezmění) bez zvláštní regulace.
Kdo regulaci určitě nepodléhá?
Odměnový (reward) crowdfunding, kdy si investor prostřednictvím online platformy zakoupí odměnu nebo protislužbu, například kopie knihy vydané z výnosu kampaně, uvedení jména na tabuli dárců nebo digitální kopie hudebního alba nahraného z výnosu kampaně. Příkladem jsou platformy Startovač, Hithit a částečně i Penězdroj.Dárcovský (donation) crowdfunding, kdy „investor“ prostřednictvím online platformy daruje částku bez nároku na protiplnění. Typickým příkladem je platforma Donio.
Kde to není jednoznačné?
Řada českých platforem ale není jednoznačně představitelem úvěrového nebo investičního crowdfundingu. „Šedou zónou“ jsou z pohledu nové regulace investice do tzv. participací na úvěrech. Jedná se o platformy, které sice operují s investováním do úvěrů, ale neumožňují investorům vstoupit do přímé úvěrové smlouvy s vlastníkem projektu. Místo toho provozovatel platformy (nebo jiná třetí osoba) poskytne vlastníkovi projektu úvěr a následně umožní investorovi zakoupení participace na tomto úvěru. Smluvní vztah je tedy mezi investorem a provozovatelem platformy. Příkladem jsou platformy Upvest, Investown, CroFUNgo, Rentier, Bondster, RONDA INVEST nebo Nafirmy.
„Z formálního hlediska se nařízení na platformy z ,šedé zóny‘ neuplatní – prostřednictvím platforem nevzniká přímý úvěrový vztah mezi investorem a vlastníkem projektu ani investoři nenabývají žádné cenné papíry nebo podíly. Ale nelze vyloučit rozšiřující výklad ČNB, který zahrne do regulace i tyto participační platformy, protože by tento způsob crowdfundingu mohl sloužit k obcházení regulace, což evidentně není v souladu s ochranou investorů, která je hlavním cílem celé regulace,“ upozorňuje Filip Murár z mezinárodní Advokátní kanceláře Noerr.
„Navíc je zde riziko i z druhé strany – pokud by participační platformy nebyly regulovány jako crowdfundingové, měly by se participace posuzovat jako investiční nástroje sloužící k přenosu úvěrového rizika, a tudíž by se na ně mohla uplatňovat ještě robustnější regulace poskytování investičních služeb. Pro provozovatele platforem je tedy mimořádně důležité identifikovat, zda a jaké povolení pro svou činnost potřebují, a pokud ne, musí být schopni to argumentačně ustát,“ uzavírá Filip Murár z mezinárodní Advokátní kanceláře Noerr.
O advokátní kanceláři Noerr
Mezinárodní advokátní kancelář Noerr je jednou z nejdéle působících mezinárodních advokátních kanceláří s pobočkami v 11 zemích světa, včetně České republiky. Prostřednictvím partnerských kanceláří tak nabízí své služby celosvětově a mezi její klienty patří přední mezinárodní společnosti. Noerr má silné postavení nejenom v Německu, ale také v regionu Střední a Východní Evropy, kde ho zastupuje více než 100 právních a daňových poradců. Pravidelně se umísťuje v prestižních mezinárodních žebříčcích právních firem The Legal 500 a Chambers and Partners.
Pražská pobočka byla založena v roce 1990 a již 30 let radí zahraničním i lokálním klientům v souvislosti s jejich činností v České republice. Zaměřuje se především na poradenství v oblasti fúzí a akvizic, korporátního práva, nemovitostí, bankovnictví a financí, restrukturalizace a insolvence a poradenství rodinným firmám.
Autor