Ekonomové z Harvardu změřili, kolik stojí poslat peníze do zahraničí. Banky si na kurzu berou až 4,7 %, Wise v průměru 0,52 %. A stablecoiny, o kterých se mluví jako o budoucnosti, nevyhrály.
O stablecoinech se letos mluví jako o budoucnosti plateb do zahraničí. Stavějí na nich platební firmy a vlastní chystají i evropské banky. Tři ekonomové z Harvardu proto pro Banku pro mezinárodní platby (BIS) změřili, kolik převod doopravdy stojí. Porovnali tři cesty: klasickou banku, fintechy jako Wise nebo Remitly a stablecoiny.
Banka si nebere v sazebníku, ale na kurzu
Když posíláte peníze přes banku do zahraničí, platíte dvakrát. Jednou poplatek ze sazebníku. Podruhé na kurzu, za který vám banka měnu prodá. Ten druhý poplatek není nikde vidět, a přitom bývá větší.
Autoři studie prošli převody mezi eurem a dolarem u velkých mezinárodních bank. Přirážka v kurzu vyšla mezi 2,3 a 4,7 %, a to bez poplatku za samotný převod. Banky mezi sebou přitom tytéž měny obchodují s rozdílem pod 0,1 %. Vzorek byl malý (vlastní převody autorů), rozdíl je ale řádový.
Proč je to tak drahé? Banka nemá účet v každé zemi. Peníze proto putují přes řetěz bank, tedy přes několik prostředníků, kteří mají účty jeden u druhého. Každý si vezme svůj poplatek a každý znovu kontroluje, jestli nejde o praní peněz. Druhý důvod podle autorů: banky mají u běžných klientů silnou pozici a cenou soutěžit nemusí.
V Česku to vypadá podobně. Podle kurzovního lístku z 22.10.2026 prodávala Komerční banka euro za 25,21 Kč, zatímco její vlastní středový kurz je 24,27 Kč. To je přirážka 3,9 %. Moneta má 3,8 %, nejméně si bere Česká spořitelna s 2,5 %. Kdo pošle z korunového účtu u KB 1 000 eur, zaplatí zhruba o 940 korun víc, než kolik euro podle banky stojí.
Wise peníze přes hranici neposílá
Fintechy to obešly jednoduchou úvahou. Představme si, že Čech posílá eura do Německa a Němec ve stejnou chvíli posílá koruny do Česka. Wise má účty v obou zemích. Němci vyplatí eura z německého účtu, Čechovi koruny z českého. Přes hranici putuje jen rozdíl, který se mezi zákazníky nevyrovná.
Podle studie je to vidět na cenách. Převod přes fintech stojí v průměru 0,4 až 1,5 % podle měny a částky. Nejlevnější je euro: u 200 dolarů kolem 1,75 %, u 10 000 dolarů a víc zhruba 0,39 %. Čím vyšší částka, tím levnější převod. Bez partnerských bank se ale neobejdou, a převody do měn rozvojových zemí jsou proto dražší.
Wise totéž ukazuje ve výsledcích za poslední rok. Měl 18,9 milionu aktivních zákazníků a přes hranice poslal 243,5 miliardy dolarů. Z převodu si v průměru vzal 0,52 %, o rok dřív 0,58 %. Firma tedy roste a zároveň zlevňuje.
Stablecoiny: převod za centy, směna za procenta
Stablecoin má jednu velkou výhodu. Samotný převod je skoro zadarmo, ve vzorovém příkladu studie stál 19 centů.
Jenže peníze se musí nejdřív na burze směnit z dolarů na stablecoin a na druhé straně zpátky na eura. A tady se poplatky vracejí. Burza Kraken si za směnu u menších klientů bere 1 %, za výběr na bankovní účet další euro.
Druhý problém je velikost trhu. Mezi dolarovými stablecoiny a eurem se denně zobchoduje kolem 200 milionů dolarů. U eura na klasickém devizovém trhu je to 2,7 bilionu. Větší převod by tak cenu sám posunul. Firmy je proto používají vedle běžných peněz, ne místo nich, potvrdil na konferenci Money20/20 Irfan Ganchi z Circle, vydavatele stablecoinu USDC.
Levnější vycházejí jen v zemích, kde je přístup k dolarům omezený, například v Argentině nebo Nigérii. Lidé tam za dolary připlácejí a převod tak vychází lépe než oficiální kurz. Podle studie ale nejde o lepší technologii, jen o obcházení státních omezení. Jako příklad firmy, která stablecoiny pro převody používá, autoři uvádějí mexický Félix.
Co z toho plyne
Pro českého klienta je pointa jednoduchá. Nejdražší část platby do zahraničí není v sazebníku, ale v kurzu. Vyplatí se proto porovnat celkovou částku v korunách, ne jen poplatek za převod.
Pro trh je to připomínka, že ceny nesrazila nová technologie, ale konkurence. Wise použil obyčejné bankovní účty a párování plateb mezi zákazníky. Stablecoiny tak nesoutěží s bankou, která bere 4 %. Soutěží s fintechem, který bere půl procenta.
Evropské banky chystají vlastní eurový stablecoin. Pokud ho chtějí prosadit pro platby do zahraničí, musí být levnější než Wise.
