Kartou chce platit rekordních 61 % Čechů. Lidl a Albert přitom zavádějí placení přímo z účtu a hotovosti je v oběhu nejvíc v historii. Kdo na kartách vydělává a proč to vadí?
Mastercard minulý týden zveřejnil průzkum mezi 1 212 Čechy. Kartu před hotovostí upřednostňuje 61 % lidí, nejvíc od začátku měření. V roce 2018 to bylo 46 %. Lidí, kteří chtějí platit hotově i tam, kde jde zaplatit kartou, ubylo z 33 na 21 %. A průměrný nákup kartou klesl za rok ze 111 na 94 korun.
Zajímavější než čísla je, kdo je zveřejnil. Mastercard vydělává na každé platbě kartou. Průzkum je proto hlavně argument pro obchodníky, kteří karty zatím nepřijímají. Několik věcí, které se v Česku mezitím staly, v tiskové zprávě chybí.
Kdo vydělává na každé platbě
Když zaplatíte kartou, obchodník nedostane celou částku. Podíl si vezme jeho banka, banka, která vydala vaši kartu, i karetní síť (Visa nebo Mastercard). Poplatek, který dostává vaše banka, Evropská unie omezila na 0,2 % u debetních karet. Celkový účet pro obchodníka je ale vyšší. Velké řetězce podle Deníku platí průměrně kolem 0,5 % z transakce. Malé kavárny a stánky mají horší podmínky a běžně platí 1,6 až 3 %.
V součtu to nejsou drobné. Sedm největších obchodních řetězců zaplatilo v roce 2022 na poplatcích za karty 1,4 miliardy korun.
To znamená, že klesající průměrný nákup je pro karetní síť dobrá zpráva. Kdo platí kartou i rohlík a kávu, dělá víc plateb a z každé jde poplatek. Proto Mastercard s ministerstvem průmyslu od roku 2020 vede projekt Česko platí kartou, který obchodníkům půjčuje terminály na zkoušku zdarma. Přinesl přes 57 tisíc terminálů a 85 % podnikatelů si terminál nechá i po zkušební době.
Lidl a Albert hledají cestu kolem karty
Obchodníci na to reagují. V srpnu oznámil Lidl, že ve všech prodejnách zavede Cvak, tedy placení mobilem přímo z bankovního účtu na účet obchodu, bez karty. Albert to nabízí od loňského května. Cvak v roce 2024 spustily Air Bank, Fio, mBank a Moneta a dnes ho používá přes 4 000 obchodníků.
Důvod je čistě ekonomický. Obchodník u Cvaku platí jednotných 0,8 %, což je pro malé podniky výrazně méně než u karty. Visa a Mastercard v té platbě vůbec nejsou. Má to i háček. Peníze odejdou okamžitě a sporný nákup se vrací hůř než u karty, kde lze platbu reklamovat přes banku.
Za alternativou stojí i ČNB. Členka bankovní rady Karina Kubelková letos v červnu popsala cíl otevřeně: okamžité platby se mají stát „plnohodnotnou konkurencí pro platební karty nadnárodních společností“. Zapadá to do snahy celé Evropy zbavit se závislosti na amerických sítích.
Hotovost přitom neubývá
Druhá věc, kterou průzkum nezmiňuje. Bankovek a mincí je v oběhu nejvíc v historii. Podle výroční zprávy ČNB jich za rok 2025 přibylo za 13 miliard korun, celkem jde o zhruba 744 miliard. Část vysvětluje inflace. ČNB ale sama uvádí, že lidé hotovost drží jako rezervu pro případ nejistoty, nejen kvůli placení.
Švédsko se jistí
Kam vede úplná výhra karty, ukazuje Švédsko. Hotově se tam platí zhruba každý desátý nákup. Švédská centrální banka přesto domácnostem radí mít doma 1 000 švédských korun hotově na dospělého (asi 2 300 Kč), tedy zásobu na týden základních nákupů. Důvodem jsou výpadky, kybernetické útoky a v nejhorším případě válka.
Od 1. července 2026 lze ve Švédsku za jídlo, léky a palivo zaplatit kartou i bez internetu. Jen s fyzickou kartou a PINem. Země, kde hotovost skoro zmizela, teď řeší, jak zaplatit, když digitální systém nefunguje. Lidl ostatně Cvak prezentuje stejně: jako zálohu pro případ výpadku karetních systémů.
Co z toho plyne
Vypadá to tedy, že souboj karty s hotovostí v Česku skončil. Další souboj se ale vede o to, kdo bude digitální platbu provádět a kolik si za ni vezme. Na jedné straně stojí karetní sítě, na druhé banky s platbami z účtu na účet a centrální banka, která jim otevřeně fandí.
Obchodníci tak poprvé mají s čím vyjednávat. Zákazník zatím vidí jen další možnost u pokladny. A hotovost mezitím nezmizí, jen se přesune z peněženky do šuplíku.
