Jak sblížit fintechy a regulátory? Ptali jsme se Aleše Krempy z ČEFTAS, který za asociaci jel na pařížské setkání Bridging Borders. Řeč byla o passportingu a kvalitě bankovních API.
Bridging Borders se v Paříži konalo podruhé. Co je cílem této iniciativy EDFA a France FinTech a proč je důležité, aby u jednoho stolu seděli fintechy i regulátoři?
Cílem Bridging Borders je sbližovat evropské fintechy a regulátory a společně hledat cestu k lépe propojenému evropskému finančnímu trhu. Nemá jít o debatu „business proti regulaci“. Naopak: fintechy přinášejí zkušenost z každodenního provozu a práce se zákazníky, regulátoři zase pohled na stabilitu trhu, ochranu spotřebitele a dodržování pravidel. Teprve když se tyto pohledy potkají, můžeme dobře pojmenovat, kde pravidla fungují a kde jejich rozdílné uplatňování zbytečně brzdí rozvoj služeb.
Takových setkání si velmi vážím. Finanční služby jsou regulovaným prostředím a compliance není volitelná překážka, ale základ důvěry. Zároveň ale potřebujeme pravidla a jejich výklad posouvat tak, aby podporovaly digitalizaci, inovace a férovou soutěž v celé Evropě.
Setkání se účastnilo přibližně 40 lidí, z toho kolem 20 zástupců dohledových orgánů. Jaká témata a konkrétní zkušenosti evropských fintechů tam nejvíce rezonovaly?
Zásadní byla témata, která ukazují rozdíl mezi evropskými pravidly na papíře a jejich fungováním v praxi. Patří sem přeshraniční passporting i kvalita bankovních API v souvislosti s PSD2 a připravovaným PSD3. U obou témat se fintechy dívají hlavně na to, jak se pravidla a technické možnosti promítají do služby, kterou skutečně dostane zákazník v jednotlivých zemích.
Důležitá je i výměna konkrétních zkušeností – například jaké problémy nastávají při vstupu na nový trh, jak spolehlivý je přístup k bankovním datům a zda se zákazník dokáže službou pohodlně a bezpečně proklikat. Přínosem setkání byla právě možnost mluvit o těchto věcech přímo s dohledovými orgány, nikoli jen o nich diskutovat mezi firmami.
Jedním z hlavních témat byl passporting. Kde se podle zkušeností firem nejvíc rozchází tento princip jednotného trhu s každodenní praxí?
Passporting je pro jednotný trh naprosto zásadní: umožňuje firmě poskytovat služby v dalších zemích EU na základě oprávnění získaného v domovském státě, při splnění příslušných oznamovacích a dalších povinností. V praxi však samotné oprávnění ještě neznamená, že je vstup na každý trh stejně jednoduchý.
Rozdíly se mohou projevit například ve výkladu pravidel, v administrativních postupech, v požadavcích na komunikaci se zákazníky nebo v provozních a technických podmínkách. Důležité je rozlišovat mezi oprávněnými požadavky na ochranu zákazníka a nepřiměřenou roztříštěností, která firmám přidává náklady, aniž by přinášela odpovídající přínos. Smyslem debaty není oslabovat dohled ani compliance, ale hledat předvídatelnější a srozumitelnější uplatňování pravidel napříč Evropou.
Druhým tématem byla kvalita bankovních API v souvislosti s PSD2 a PSD3. Proč nestačí, že API formálně existuje, a co by mělo být společným minimálním standardem?
API může formálně existovat, a přesto nemusí být pro zákazníka ani poskytovatele služby skutečně použitelné. Rozhoduje jeho dostupnost a stabilita, rychlost, kvalita dokumentace, srozumitelnost chybových hlášení, předvídatelnost změn i to, zda lze bezpečně a bez zbytečného tření dokončit jednotlivé kroky v zákaznické cestě. Pokud je rozhraní nespolehlivé nebo se v každé bance chová jinak, jeho samotná existence ještě neznamená skutečný přístup k digitálním službám.
Společným minimem by proto měly být měřitelné požadavky na dostupnost, výkon, bezpečnost, dokumentaci a testovací prostředí. Stejně důležité je, aby banky změny oznamovaly s předstihem a aby technické řešení umožňovalo bezpečné ověření uživatele a řádné udělení souhlasu. PSD3 a navazující pravidla mohou být příležitostí posunout debatu od otázky „API máme“ k otázce „API funguje spolehlivě a férově“.
Českou národní banku na setkání zastupoval Tomáš Olexa, vedoucí jejího FinTech týmu. Jak hodnotíš zapojení ČNB do této debaty a v čem může český regulátor fintechům pomáhat v praxi?
Zapojení ČNB vnímám pozitivně a Tomášovy účasti si vážím. Pro fintechový sektor je důležité, aby regulátor znal praktické dopady pravidel a měl možnost slyšet zkušenosti firem přímo – včetně těch, které působí přeshraničně. Stejně důležitá je i opačná strana: firmy potřebují rozumět tomu, jak regulátor přemýšlí, jak pravidla vykládá a na co klade důraz.
V praxi může regulátor pomáhat zejména otevřeným a včasným dialogem, srozumitelnými informacemi o požadavcích a předvídatelným přístupem k novým obchodním modelům. Neznamená to, že má firmám nahrazovat jejich vlastní odpovědnost za compliance nebo slibovat konkrétní výsledek povolovacího řízení. Znamená to, že při jasné komunikaci mohou firmy své služby rozvíjet odpovědněji a regulátor lépe rozumí tomu, jak inovace fungují v reálném provozu.
Česká platební instituce Mo.one v Paříži představila zkušenost se zlepšováním uživatelských cest u bankovních rozhraní. Co tento příklad ukazuje o spolupráci mezi fintechy a regulátorem – a může být inspirací i pro další země?
Příklad Mo.one ukazuje, že debata o API není jen technická otázka mezi IT týmy. Její výsledek ovlivňuje, jak jednoduše, bezpečně a srozumitelně může zákazník službu použít. Fintechy často dokážou konkrétně popsat, ve kterém kroku se uživatel setkává s komplikací; dialog s regulátorem pak může pomoci hledat řešení, které respektuje bezpečnost i pravidla, ale zároveň zbytečně nekomplikuje zákaznickou cestu.
Inspirací pro další země může být především samotný postup: vycházet z konkrétních zkušeností, popsat problém a hledat praktické zlepšení ve spolupráci se všemi zúčastněnými. Technická řešení se mohou mezi bankami a trhy lišit, ale princip – kvalitní komunikace mezi fintechy, bankami a regulátory – je přenositelný.
Jaké konkrétní kroky by měly po pařížském setkání následovat? Co může ČEFTAS prostřednictvím EDFA prosazovat na evropské úrovni a jaký vývoj bys rád viděl v příštích měsících?
Nejdůležitější je, aby diskuse neskončila odjezdem z Paříže. Musíme navázat na konkrétní zkušenosti firem, ověřit, kde se opakují podobné problémy, a převést je do srozumitelných doporučení pro regulátory i evropské tvůrce politik. ČEFTAS může prostřednictvím EDFA přinášet do evropské debaty pohled českých firem a podporovat řešení, která usnadní přeshraniční působení, zvýší předvídatelnost pravidel a pomohou nastavit společné minimum pro funkční řešení.
