Ať už jste člověk nakupující kartou nákup v maloobchodě nebo nováček vstupující z hotovostního světa na půdu digitálního placení, určitě musíte znát základní rozdíly mezi kreditní a debetní kartou. Díky těmto znalostem se případně vyhnete závažným nepříjemnostem.
Platební kartu alespoň jednou viděl určitě každý, ale při pokusu odlišit o jaký typ jde většina lidí s dobrou nepořídí, protože kreditní karta (lidově: kreditka) je od debetní karty vzhledově nerozlišitelná. Lze rozlišit pouze malou nálepkou credit/debit a té si nemusí každý všimnout. Ani při samotném placení neudělá (při dostupnosti financí) jedna či druhá nějaký speciální efekt. Pravé rozdíly se totiž skrývají v původu peněz, kterými je transakce provedena. Nejjednodušeji řečeno kreditkou platíte penězi půjčenými a debetkou vlastními. Doporučujeme myslet na desatero spotřebitele, dle ČNB.
Debetní karta
Karta je propojena přímo s vaším bankovním účtem. To umožňuje rychlé a přímé placení. Při placení se strhává částka z bankovního zůstatku, kterým disponujete. Například po zaplacení výdajů za potraviny a hodiny strávené u kadeřníka se z účtu s původním zůstatkem 5000 Kč strhne daná částka a zůstatek činí o dva tisíce méně. Pokud bychom si pak chtěli se stejným zůstatkem zaplatit nové kolo za 10 000 Kč, tak bychom narazili na dosti nepříjemné zjištění. Naše platba byla zamítnuta kvůli nedostatku prostředků na účtu. U debetní karty tedy nemůžeme jít do záporu.
Zde nám však ještě může pomoci sjednání služby kontokorent, dávající nám možnost jít do mínusu, a kolo si pořídit stejně. Banka nám vlastně půjčí chybějící částku, bohužel za většinou hodně vysoký úrok okolo 10 až 25 %. Každým dnem pak částka, kterou dlužíme, roste a může se zdvojnásobit jen v řádu dnů.
Kreditní karta
Funguje na bázi revolvingového úvěru, kdy klient dostává možnost čerpat od banky prostředky do stanoveného limitu (výši kreditu-peněz). Utracené peníze pak musí vrátit. Prostředky můžeme vrátit už během bezúročného období, které se pohybuje mezi 30-60 dny nebo prostředky můžeme vrátit později, ale už s úrokem. Znovu si to můžeme uvést na příkladu. Máme sjednaný limit 25 000 Kč, ze kterého v průběhu měsíce čerpáme. Na konci padesátidenního splátkového období pak dostaneme výpis našich plateb a celkovou hodnotu ke splacení, která v našem příkladu je 10 000 Kč za kolo. Na úhradu máme většinou ještě další dva až tři týdny trvající období, během kterých nám banka peníze neúročí, a poté nám stačí vrátit základní dlužnou částku. Změna přichází hned první den po překročení bezúročného období, kdy začíná přibližně 25% úrok. Na konci splátkového období máme možnost také splátku přesunout za poplatek (% z částky) do dalšího měsíce.
Shrnutí
S kreditkou či kontokorentem je to jako s ohněm: “dobrý sluha, ale zlý pán”. Celkově by si je neměli zakládat lidé, kteří mají zatěžko vyjít finančně z měsíce na měsíc a nemají dostatečné úspory. Člověk se dva tři měsíce s utrácením neuhlídá a navíc při absenci reálné hotovosti v ruce dokáže nevědomky utratit daleko více. Dostane se do problémů se splácením a úroky pak jen dál rostou.
Velmi výhodné jsou ale kreditky pro cestování do zahraničí díky výhodným měnovým kurzům. Mnozí obchodníci vracejí také procentuální částku z ceny zpět. Je to zajímavý bonus, který vám platba kartou přináší (stejně jako vám vybrané bonusy přináší Fintree) Na co si je dát potřeba velký pozor, je výběr z bankomatu, za který si banka účtuje vysoký poplatek.
Autor