Máme za sebou první měsíc v roce 2026 a z hlediska globálních událostí jako by uplynul celý rok. Celý měsíc provázelo značné geopolitické napětí, které odstartovala situace ve Venezuele po sesazení Nicoláse Madura. Nervozitu na trzích dále stupňovaly hrozby americké vojenské intervence v Íránu a hlavně napětí kolem Grónska, u kterého prezident Trump projevil snahu o jeho přivlastnění, přičemž padly i hrozby uvalení 25% cel na evropské spojence.
Vypjatá situace hnala investory k drahým kovům jakožto k tradičním bezpečným přístavům a ty se staly absolutním tématem ledna. Po obrovském zhodnocení v minulém roce pokořilo zlato poprvé v historii hranici 5 000 USD a stříbro předvedlo parabolický růst o 68 % za jediný měsíc. Zlom v euforickém růstu přinesl až 30. leden, kdy nominace Kevina Warshe do čela Fedu okamžitě vypařila „prémii za chaos“ a spustila na komoditách prudký propad. O tom, jak přesně tato situace proběhla a proč stříbro během týdne zažilo dva ze tří nejhorších dnů za posledních 60 let, se dočtete v našem předchozím článku Černý pátek na drahých kovech.
Stejný impuls, který otřásl drahými kovy, pocítil v závěru měsíce i Bitcoin. Ten se loni pohyboval kolem 120 000 USD, ale po změně tržního narativu a odlivu spekulativního kapitálu prošel korekcí pod 80 000 USD a v době psaní článku se obchoduje dokonce pod 65 000 USD. Současná cena může pro fanoušky BTC představovat zajímavou příležitost k dokoupení či realokaci v rámci jednotek procent portfolia.
Dlouhá léta jsme byli zvyklí, že americké technologické firmy táhnou celý svět nahoru. V lednu sice index S&P 500 poprvé v historii pokořil bájnou hranici 7 000 bodů, ale jeho zisky byly velmi úzce koncentrované. Tech giganti ze skupiny Magnificent 7 začali ztrácet dech kvůli rostoucím pochybnostem o návratnosti obřích investic do AI – například Microsoft odepsal z maxima téměř 20 % a Amazon 16 %.
Skutečným vítězem se tak paradoxně díky vysoké nejistotě stala Evropa. Akcie v indexu EuroStoxx 50 přidaly 2,7 % díky silné výkonnosti energetického a obranného sektoru v reakci na geopolitický neklid, přičemž region střední a východní Evropy se stal hvězdou měsíce s růstem přes 7 % (peníze.cz).
Na domácí scéně přišlo uklidnění v podobě rychlého poklesu inflace na 1,6 %, k čemuž výrazně přispělo snížení cen energií a převzetí plateb za obnovitelné zdroje státem. Česká koruna zůstává poměrně silná, zatímco dolar v lednu oslabil k úrovni 20,50 koruny, což může pro investory představovat zajímavou kurzovou slevu před očekávaným dlouhodobým návratem k úrovním kolem 25 korun. Ačkoliv se inflace nachází pod cílem, ČNB na únorovém zasedání ponechala úrokové sazby na 3,5 %, když guvernér Michl zdůraznil potřebu opatrnosti kvůli růstu mezd a cen služeb. Pro české střadatele to však znamená dobrou zprávu, neboť výnosy na vkladech i státních dluhopisech nyní po dlouhé době reálně a citelně porážejí inflaci.
Uvedené grafy pocházejí z obchodní platformy RoboMarkets.
Autor