V našem rozhovoru s Petrem Faberou, ředitelem oddělení Rainbow & Řízení kvality dat v ČSOB, se zaměříme na výzvy a inovace v oblasti datového managementu ve finančním sektoru. Petr nám přiblíží svou cestu k současnému postu, klíčové cíle a úkoly jeho týmu, technologická řešení využívaná pro správu a analýzu dat a také budoucnost datového managementu v kontextu digitalizace a rostoucích regulací. Rozhovor zároveň slouží jako pozvání na KPMG Data Festival, který se uskuteční v pátek 6. října na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Dobrý den, Petře, děkuji, že jste si udělal čas na rozhovor pro náš magazín. Jak byste se pro začátek představil?
Pracuji v ČSOB jako člen vedení divize dat, kde mám primárně na starosti company management data. Pracujeme pro finanční oddělení, oddělení risku, řízení aktiv a pasiv, sustainabilitu. Kolegům se staráme o data pro interní i regulatorní reporting. Kromě toho mám na starosti také českou část projektu Rainbow, který staví datový sklad, který funguje napříč celou skupinou KBC.
Jaká byla vaše cesta k tomu stát se ředitelem Rainbow & Řízení kvality dat v ČSOB? Zajímala vás data vždy?
Dříve jsem pracoval v UniCredit bance, kde jsem měl na starosti tvoření reportů, analýz a sledování obchodních výsledků. To mi pomohlo uvědomit si, že data jsou velmi důležitá pro fungování celé firmy. Následně jsem začal pracovat už v ČSOB v riskovém oddělení data management teamu. Oddělení se poté přesunulo z risku do dat. Začínal jsem zde jako analytik a přes pozici team leadera jsem se dostal až k vedení celého oddělení.
Jaký je hlavní cíl a úkoly oddělení Rainbow & Řízení kvality dat? A jak velké je dané oddělení?
Naším hlavním cílem je zajišťovat datovou kvalitu pro běžný i regulatorní reporting, stavět skupinový datový sklad a poskytovat datově analytickou podporu celé ČSOB. Zároveň pracujeme na automatizaci reportingových a analytických procesů. Mé oddělení je v rámci dat v ČSOB relativně malé. Interních členů týmu je přibližně 20.
Můžete mi popsat technologie a nástroje, které vaše oddělení používá? Jaká technologická řešení v ČSOB používáte pro správu a analýzu velkých datových souborů?
Nástrojů, které v mém oddělení používáme, je celá řada. Datový sklad funguje na Teradatě, část reportingu řešíme v SASu, v současnosti uvažujeme o využití Collibry pro řízení data governance. Pro výpočet kapitálu pracujeme s nástroji od Moody’s. To jsou ale jen některé, nástrojů je spousta.
Jaký je váš přístup k datové vizualizaci a reportingu pro interní a externí stakeholdery? Jakým způsobem se snažíte data předávat srozumitelně a efektivně?
Existujících nástrojů je také mnoho a u nás v ČSOB využíváme minimálně čtyři. U všech se snažíme podporovat princip self-service, což znamená, že se snažíme, aby nejenom lidé z dat, dokázali s daty pracovat. Máme interní data academy, která učí zaměstnance s daty správně pracovat a tzv. data adoption team, který má být pro “nedataře” partnerem při řešení datových a analytických problémů.
Správná vizualizace dat je podle mě velmi důležitá. Pokud totiž někdo dostane tabulku, kde je spousta čísel, tak je to fajn. Pokud ale dokáže z čísel vytvořit vhodnou vizualizaci, která umožní rychle pochopit podstatu problému, tak je jeho přínos pro firmu ohromný. Vždy je ale nutné pamatovat na důvody proč s daty pracuji a vědět, co tvořím.
Jakým způsobem se staráte o ochranu osobních údajů a zabezpečení dat v souladu s regulacemi jako GDPR?
Zrovna GDPR je velmi komplexní téma, a proto máme v ČSOB team, který zajišťuje, aby všechno co banka dělá bylo s GDPR v souladu. Jsme si totiž vědomi toho, že data našich klientů nesmí nikam uniknout a je to to nejcennější, co banka má.
Jaká byla nejvýznamnější iniciativa nebo projekt v oblasti datového managementu, který jste v poslední době dokončili, a jaké byly jeho výsledky?
Zajímavých jak interních tak externích projektů je opravdu hodně. Například pro oddělení úvěrového rizika vytváříme celý datový model a reportingová řešení pro správné řízení rizika. To je krásný příklad self-service přístupu, kdy moje oddělení dodalo datový model a technologii a dané oddělení s ním následně dokáže samo pracovat.
Nejvíce energie ale v současné době věnujeme projektu Rainbow, který jsem už dříve zmínil. Skupina KBC se rozhodla, že chce hledat datové synergie napříč entitami v jednotlivých zemích (skupina KBC působí v Belgii, Česku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku). Například regulatorní reporting musí být sjednocený na úrovní celé EU, ale zároveň má každá země svá určitá regulatorní specifika. A právě k tomu skupina potřebuje společný datový sklad, na kterém musí správně fungovat různé výpočetní aplikace a enginy. K tomu potřebuje banka nastavit jednotnou governance a pravidla, takže si asi dokážete představit, že se jedná o nesmírně složitý úkol. Nyní začínáme z Rainbow dostávat výpočty a reporty a ukazuje se, že jdeme správným směrem, protože se datové kvalita zlepšuje a výpočty jsou přesnější.
Jak vidíte budoucnost datového managementu a jaké inovace a změny očekáváte v této oblasti v následujících letech?
Budu citovat naše vedení. Michaela Bauer (Vrchní ředitelka a členka představenstva ČSOB) říká, že banka už není tradiční banka, ale blížíme se FinTech. Například v našich odděleních IT, Digitálu a Datech pracuje více než několik tisíc lidí. Sami si stavíme virtuální asistentku Kate, která je postavena na práci s daty a jazykovými modely. Snažíme se tak našim klientům poskytnout digitální zážitek. Zároveň u nás máme tým, který připravuje AI a machine learning modely k podpoře obchodu a dalšího rozhodování.
Na druhou stranu je bankovnictví a finančnictví obecně velmi regulované odvětví. Musíme poskytovat hlavně ČNB a dalším regulátorům řadu našich dat. A požadavky na data od regulátorů jsou čím dál detailnější a náročnější.
Budete jedním z vystupujících na KPMG Data Festivalu. Pozval byste naše čtenáře na zmíněnou akci? A na co se od vás můžeme těšit?
Já sám na KPMG Data Festivalu určitě budu celý den, s ČSOB budeme mít přímo na místě stánek. Těšit se na vás budu v panelové diskuzi o bankovních datech. Pokud by vás zajímala naše virtuální asistentka, tak kolega Honza Zubíček bude mít přednášku o naší Kate a důležitosti datového skladu pro virtuální asistenty. Náš datový architekt bude součástí další panelové dikuze o datovém podsvětí. Představíme také, jak za pomoci dat a analytiky chráníme naše klienty před kybernetickými útoky. Myslím si, že to bude velmi zajímavá akce a už se na ni moc těším.