Kyberútoky jsou stále sofistikovanější, škody vyšší a naše digitální návyky se téměř nemění.
Kyberútoky jsou stále sofistikovanější, škody vyšší a naše digitální návyky se téměř nemění. Z nejnovějšího Indexu kyberbezpečnosti České bankovní asociace (ČBA) vyplývá, že Češi letos dosáhli pouhých 62 bodů ze sta – o dva body méně než loni. Přestože povědomí o rizicích roste, chování zůstává na místě. A paradoxně nejzranitelnější jsou ti, od kterých bychom čekali největší digitální zdatnost – mladí lidé.
Hesla, hesla, hesla. Achillova pata digitálního Česka
Podle výzkumu agentury Ipsos pro ČBA ohledně kyberbezpečnosti pětina Čechů používá stejné heslo ke všem účtům. Dalších 16 % ho nemění vůbec – ani po upozornění na podezřelou aktivitu. Zatímco starší lidé spoléhají na snadno zapamatovatelná hesla, mladí (18–34 let) častěji používají základní hesla z registrace – dokonce i u platebních aplikací. „Nejmladší generace je paradoxně nejzranitelnější – častěji volí jednoduchá hesla a podceňuje zabezpečení platebních aplikací,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa. Celkově mladí dosáhli v indexu pouze 60 bodů. A i když mají mobilní telefon většinou zabezpečený, s notebookem nebo PC to bývá horší.
Jen za první tři čtvrtletí roku 2025 čelili klienti bank více než 68 tisícům kyberútoků. E-šmejdi odčerpali 1,49 miliardy korun, ale bankám se podařilo zachránit rekordních 7,5 miliardy. Průměrná škoda na jednoho klienta? 21 903 Kč. Zkušenost s pokusem o hackerský útok už má 77 % Čechů. Každý desátý přitom o peníze skutečně přišel – i když 60 % z nich je později získalo zpět díky své bance.
Nová éra kyberbezpečnosti: deepfaky, chaty a falešní kurýři
Klasické e-maily s falešnou výhrou nebo „zásilkou od dopravce“ zůstávají, ale kyberpodvody se rychle vyvíjejí. Oproti loňsku výrazně vzrostl počet falešných zpráv přes chatovací aplikace, deepfake videí i vyděračských e-mailů. Podvodníci také stále častěji zneužívají důvěru obětí tím, že je donutí vybrat hotovost a předat ji „kurýrovi z banky“. Tento trend, známý už z Německa nebo Polska, se teď pevně zabydluje i v Česku.
Tři čtvrtiny lidí už slyšely o technologiích, které umožňují napodobit hlas i telefonní číslo banky nebo policie. Jenže pětina populace o nich stále nemá tušení – a často právě mezi mladými. Podezřelý hovor poznají lidé nejčastěji podle požadavku na sdělení citlivých údajů nebo tlaku na okamžité jednání. V takové situaci by 65 % lidí kontaktovalo svou banku, většinou telefonicky, a 28 % by využilo bankovní aplikaci.
Kyberbezpečnost jako každodenní disciplína
Na kyberútok může narazit každý. Osm z deseti Čechů si nutnost kyberbezpečnosti už uvědomuje, ale vědět nestačí. V době, kdy umělá inteligence dokáže vytvořit věrohodné deepfake video i falešný hlas vašeho „bankéře“, se základní pravidla nemění:
“Ověřovat, ověřovat, ověřovat.
Stačí chvilka nepozornosti – a i zkušený uživatel může být o krok pozadu.
