Soudce v Lipsku navrhl zastavit proces s provozovatelem pirátského webu Movie2K. Podmínka: vydá 40 000 bitcoinů. I potom mu zůstane majetek za víc než miliardu dolarů.
Soudce v Lipsku přišel s neobvyklým návrhem. Muž obžalovaný z praní peněz má státu vydat 40 000 bitcoinů. Stíhání pak skončí bez rozsudku. A obžalovanému i tak zůstane majetek za víc než miliardu dolarů.
Na případu je dobře vidět, jak těžko si stát poradí s kryptoměnami z trestné činnosti. Česko s tím má vlastní zkušenost.
Pirátský web, který vydělával v bitcoinech
Movie2K byl web s nelegálními kopiemi filmů. Patřil k nejnavštěvovanějším stránkám v Německu. Vydělával na reklamě a provozovatelé podle obžaloby měnili zisk za bitcoin. Ten tehdy stál zlomek dnešní ceny.
Web skončil v roce 2013. Hlavního podezřelého zadrželi až v roce 2023 v zahraničí. V lednu 2024 úřadům sám předal necelých 50 tisíc bitcoinů. Spolková země Sasko je během léta prodala za 2,64 miliardy eur. Podle kurzu ČNB z 18. listopadu je to přes 64 miliard korun.
Ty peníze ale státu zatím nepatří. Leží na účtu saské justice a do pravomocného rozsudku jsou pořád majetkem obžalovaného.
Proč soudce nabízí dohodu
Proces začal letos v únoru u zemského soudu v Lipsku. Obžaloba původně mluvila o porušení autorských práv ve zhruba 220 tisících případech. Tyto činy jsou ale promlčené. Zbylo praní peněz ve více než sto případech.
Ani to není pro žalobce jednoduché. Předseda senátu Karsten Nickel podle německých médií pochybuje, že všechny bitcoiny pocházejí z nelegální činnosti. Na účtech obžalovaného se mohly smíchat s legálně získanými.
Proto přišel návrh, který popsal server TorrentFreak. Obžalovaný vydá 40 000 bitcoinů, zaplatí 38 milionů eur na odškodnění poškozených a vzdá se nároku na peníze z prodeje v roce 2024. Stíhání bude zastaveno. Návrh potvrdilo saské generální státní zastupitelství. Soud sám ho zatím nekomentoval.
Žalobci odhadují, že muž drží ještě asi 56 tisíc bitcoinů. Po dohodě by mu jich zůstalo 16 tisíc. Při ceně kolem 64 tisíc dolarů za kus z 18. listopadu je to zhruba miliarda dolarů. Obhajoba návrh zvažuje. Další jednání je 3. prosince a případ může skončit do Vánoc.
Je fér dodat, že není jisté, zda má obžalovaný ke všem těmto bitcoinům opravdu přístup. Na tom celá dohoda stojí.
Prodej, který vypadal jako chyba
Sasko za prodej v roce 2024 sklidilo hodně kritiky. Prodávalo v průměru asi za 53 tisíc eur za bitcoin. V říjnu 2025 stál bitcoin víc než dvojnásobek.
Dnes ten rozdíl skoro zmizel. Podle přepočtu serveru Decrypt z 18. listopadu má 40 000 bitcoinů hodnotu 2,36 miliardy eur, tedy asi 59 tisíc eur za kus. Sasko tedy prodalo jen zhruba o desetinu levněji.
To znamená jednu věc. Stát není investor. Když zabavený bitcoin promění na eura, zbaví se rizika, že cena spadne. Pokud dohoda projde, bude Sasko stejné rozhodnutí dělat znovu. Tentokrát se 40 tisíci bitcoiny.
Německo mezitím zpřísňuje pravidla. Poslanci schválili zákon, podle kterého celníci mohou zabavit majetek pochybného původu i bez trestního řízení. Legální původ pak musí prokázat majitel.
Česko to zná v menším
V březnu 2025 přijalo ministerstvo spravedlnosti dar 468 bitcoinů od Tomáše Jiřikovského, dříve odsouzeného provozovatele internetového tržiště s drogami. Stát je prodal v aukcích zhruba za miliardu korun. Ministr Pavel Blažek kvůli tomu v květnu 2025 rezignoval. Pozdější audit zjistil, že ministerstvo neprověřilo původ daru.
Letos v srpnu podala žalobkyně obžalobu na čtyři lidi včetně Blažka. Navrhuje pro něj šest a půl roku vězení. Všichni obžalobu odmítají. Případ leží u Krajského soudu v Brně.
Oba případy mají společné jádro. Člověk s bitcoiny nejasného původu dá část státu a zbytek si nechá. Rozdíl je v tom, kdo dohodu uzavírá. V Lipsku ji navrhuje soudce v otevřeném procesu a vyjadřují se k ní žalobci. V Česku ji podepsalo ministerstvo darovací smlouvou.
Co z toho plyne
Pro státy je to lekce, že zabavit bitcoin je jednodušší než dokázat, odkud pochází. Po deseti letech se legální a nelegální peníze těžko oddělují. Dohoda pak může být jediná cesta, jak získat aspoň část.
Pro držitele kryptoměn platí opak. Vyplatí se schovávat doklady o nákupu, výpisy z burzy a historii převodů. Německý zákon ukazuje směr: původ majetku bude čím dál častěji dokazovat majitel, ne úřad.
A pro justici zůstává nepříjemná otázka. Pokud dohoda projde, obžalovaný odejde bez trestu a s miliardou dolarů. Je to rozumný kompromis, nebo návod pro další?
