Depozitář DTCC 28. října spustil tokenizované akcie s 20 bankami. Ve stejném týdnu 33 firem odmítlo, aby jejich akcie nabízela platforma kryptoburzy OKX a majitele NYSE.
V březnu jsem zde psali o tom, jak tokenizace potichu mění Wall Street. Burza NYSE tehdy teprve připravovala obchodování akcií na blockchainu. Americká komise pro cenné papíry dala depozitáři DTCC zelenou k experimentu. A analytici odhadovali, že trh s tokenizovanými aktivy může do roku 2034 dorůst až na 30 bilionů dolarů.
O osm měsíců později se oba projekty posunuly z plánů do praxe. Jen každý dopadl jinak.
Depozitář pustil akcie na blockchain
DTCC je firma, přes kterou se vypořádává naprostá většina obchodů s americkými akciemi. Její dceřiná společnost DTC je drží v úschově. Podle tiskové zprávy DTCC jde o majetek za více než 114 bilionů dolarů.
Ve středu 28. října DTCC spustila službu, která z těchto cenných papírů dělá tokeny, tedy digitální kopie na blockchainu. Token je krytý skutečnou akcií v úschově. Nese stejná práva, tedy hlasování i dividendy. Oficiální záznam o tom, kdo akcii vlastní, zůstává u DTC.
Smlouvy podepsalo 20 firem. Mezi nimi JPMorgan, Citi, Morgan Stanley, Bank of America, Fidelity, UBS i francouzská BNP Paribas. Podle CoinDesku je na startu k dispozici 34 cenných papírů. Velké americké akcie, fondy obchodované na burze a americké státní dluhopisy. Jejich tržní hodnota je zhruba 30 bilionů dolarů. Převod do tokenu má trvat do 15 minut. Pak se token dá posílat mezi ověřenými peněženkami i v noci a o víkendu.
U toho čísla je potřeba se zastavit. 30 bilionů není objem, který je v tokenech. Je to hodnota akcií, které se do tokenů dají převést. Březnový odhad na rok 2034 se tedy nesplnil. Ale infrastruktura pro něj už stojí.
Projekt majitele NYSE narazil na firmy
Druhá cesta vypadá jinak. Společnost ICE, která vlastní NYSE, založila s kryptoburzou OKX platformu OKX-ICE. Začátkem října ohlásila, že chce nonstop obchodovat tokenizované verze 62 amerických akcií. Obchody by ale neprobíhaly jako na klasické burze. Cenu by určoval automatický program na blockchainu OKX a platilo by se stablecoiny.
Umožňuje to výjimka, kterou komise pro cenné papíry vydala v září. Platforma nepotřebuje souhlas firmy, jejíž akcie chce nabízet. Musí ji jen informovat. Firma má pak 30 dní na to, aby se ohradila.
K 28. říjnu tak odmítlo 33 firem, tedy z původního seznamu skoro polovina. Patří mezi ně Microsoft, Alphabet, Goldman Sachs nebo McDonald’s, dále Intel, IBM, Coca-Cola a Wells Fargo. Apple, Nvidia a Amazon mají čas do začátku listopadu.
Nejzajímavější je JPMorgan. Banka podepsala smlouvu s DTCC a zároveň odmítla OKX-ICE. Její mluvčí řekl, že se banka v této fázi rozhodla neúčastnit. O tokenizaci má podle svých slov dál zájem.
Spor se přesunul do novin
Minulý víkend vyšel ve Wall Street Journal celostránkový inzerát. Varoval šéfy firem před tokenizací a připomínal jim 30denní lhůtu. Zaplatila ho nezisková organizace Common Sense Leadership Fund. Kdo ji financuje, není známé. QR kód v inzerátu vedl na stránku burzy Nasdaq. Ta ale tvrdí, že s ním nemá nic společného.
Nasdaq přitom sám ohlásil, že vlastní akcie na žádnou takovou platformu nepustí. Jako důvod uvedl obavy o průhlednost cen a hlášení obchodů. Zároveň chystá vlastní tokenizaci.
O pár dní později odpověděla firma Securitize, která tokenizované akcie vydává. Jeho sdělení bylo, že správně udělaná tokenizace dodržuje stejná pravidla jako Wall Street.
Kdo drží klíče
Banky tokenizaci nebrání. Brání tomu, aby probíhala mimo ně. DTCC staví na systému, který už kontrolují a který zná vlastníka každé akcie. OKX-ICE by obchodování přesunula na kryptoburzu s vlastními pravidly tvorby ceny. Firmy by ztratily přehled o tom, kdo a za kolik jejich akcie obchoduje.
Pro klasického investora se zatím nic nemění. Když si přes brokera koupí americkou akcii, na konci řetězce správců ji obvykle drží právě DTC. Rychlejší převody proto nejdřív pocítí banky a makléři, ne lidé v aplikacích. Až se do tokenů přesune větší část trhu, může se zkrátit i čekání na vypořádání u drobných investorů.
Citi odhaduje, že tokenizované cenné papíry mohou do roku 2030 dosáhnout 5,5 bilionu dolarů. To je zlomek březnových 30 bilionů, i když s kratším horizontem.
Otázkou tedy je, zda bude v budoucnu tokenizace jen rychlejší než dnešní Wall Street, nebo i otevřeným trhem, tak jak by chtěl kryptosvět.
