Zpráva o zatčení Nicoláse Madura, kterou v lednu 2026 oznámil Donald Trump, obletěla svět. My se ale dnes nebudeme věnovat politice jako takové. Podíváme se na to, co se dělo v pozadí, kde kryptoměny hrály hlavní roli na obou stranách barikády. Je to příběh o tom, jak se digitální aktiva stala nástrojem pro obcházení sankcí a prostředkem k přežití pro běžné lidi.
Dvojí tvář krypta: Když stát a lidé chtějí to samé, ale z jiných důvodů
Je paradoxní sledovat, jak se kryptoměny staly životně důležitým nástrojem pro dvě naprosto protichůdné skupiny – represivní režim a obyčejné občany, kteří pod ním trpěli. Madurův režim systematicky využíval kryptoměny, konkrétně stablecoin USDT, k udržení exportu ropy. Poté, co byly zavedeny blokující sankce na státní ropnou společnost PDVSA, se digitální dolary staly jedinou cestou, jak udržet ekonomiku v chodu. Vznikla takzvaná „Osa vyhýbání se“, kde Venezuela spolupracovala s Čínou, Ruskem a Íránem. Tankery vypínaly sledovací zařízení, ropa se přeznačovala a platby tekly v USDT.
Došlo to tak daleko, že PDVSA od roku 2024 vyžadovala od nových klientů platby výhradně do digitálních peněženek. I když krypto tvořilo jen menší část celkového obchodu, bylo strategicky klíčové pro obcházení bankovního systému. Reakce emitenta stablecoinu Tether na sebe nenechala dlouho čekat a zmrazení 41 peněženek spojených s tímto obcházením sankcí jen ukázalo, jak moc je tento systém křehký.
Na druhé straně tohoto příběhu stojí běžní Venezuelané. Ti nepoužívali krypto k prodeji ropy, ale k nákupu základních potravin. V zemi s hyperinflací, kde HDP na obyvatele spadlo na 3 100 dolarů, se stablecoiny staly paralelním finančním systémem. Venezuela se v roce 2025 vyšvihla na 11. místo v globálním žebříčku adopce kryptoměn. Lidé v nich dostávali výplaty, přijímali peníze od příbuzných ze zahraničí a platili v supermarketech. Pro Venezuelany nebylo krypto spekulací na zbohatnutí, ale nástrojem mikroekonomického přežití.
Vševědoucí sázkař z Polymarketu
S pádem režimu se však ukázalo, že blockchain umí být i neúprosně transparentním svědkem. Rozruch vyvolalo také dění na predikčním trhu Polymarket. Jeden anonymní uživatel zde vsadil zhruba 32 500 dolarů na to, že Maduro skončí ještě před koncem ledna 2026.
Na první pohled riskantní sázka se proměnila v zisk přesahující 436 000 dolarů. Co je ale znepokojující, je načasování. Pravděpodobnost Madurova pádu na trhu vyskočila z 6,5 % na 11 % jen chvíli předtím, než Trump celou akci oznámil na síti Truth Social. To okamžitě vyvolalo debaty o insider tradingu. Měl tento sázkař neveřejné informace o americké operaci? Tento případ jasně ukazuje, jak se moderní informační válka prolíná s finančními trhy.
Kontroverze ale pokračovala i po samotné akci. Polymarket odmítl vyplatit miliony dolarů sázek, které byly uzavřeny na „americkou invazi do Venezuely“. Platforma argumentovala tím, že zadržení Madura nesplňuje její formální definici invaze, protože nešlo o vojenské obsazení území. V důsledku toho se kurzy sázek prudce propadly a uživatelé, kteří vsadili více než 10,5 milionu dolarů, zůstali bez výplaty.
Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany traderů, kteří Polymarket obvinili z účelového přepisování pravidel po události. Případ tak znovu otevřel otázku, nakolik jsou predikční trhy schopné férově a transparentně vyhodnocovat geopolitické události a proč se v USA stále hlasitěji mluví o regulaci sázení vládních insiderů.
Honba za digitálním pokladem
S koncem jedné éry přichází otázka, co se stane s majetkem režimu. A zde se dostáváme k možná největší záhadě. Mluví se o „ztraceném pokladu“ ve venezuelských bitcoinových rezervách. Zatímco potvrzené zdroje hovoří o držbě 240 Bitcoinů, což je zhruba 22 milionů dolarů, nepotvrzené zprávy spekulují o částkách až kolem 60 miliard dolarů.
Pokud by se tyto spekulace potvrdily, Venezuela by byla jedním z největších držitelů Bitcoinu na světě. Experti předpokládají, že jsou rozptýleny v tisících peněženek pod kontrolou generálů a věrných členů strany.
Vstupuje do toho i nový faktor – Strategická bitcoinová rezerva USA. Existují úvahy, že by Spojené státy mohly v rámci vymáhání práva usilovat o zabavení těchto aktiv. Bylo by to poprvé v historii, kdy by se kryptoměny staly takto významnou válečnou kořistí. Zda se podaří tyto prostředky dohledat a zajistit ukáže čas.
Budoucnost Venezuely je nyní otevřená. Jisté však je, že kryptoměny v tomto příběhu sehrály významnou roli. Už to není jen nástroj šedé ekonomiky, ale strategické aktivum, které může udržet režim při životě, nebo naopak posloužit jeho nástupcům.
Autor