V úterý schválila ruská Státní duma zákon, který po letech dohadů legalizuje obchodování s kryptoměnami. O dva dny později se státy EU dohodly na 21. balíku sankcí, který míří i na ruské kryptofirmy. Dvě zprávy ze stejného týdne, které spolu souvisí víc, než se zdá. Rusko totiž kryptoměny nelegalizuje kvůli svým občanům. Potřebuje je, aby mohlo obchodovat se světem, ze kterého ho sankce krok za krokem vytlačují.
Nakupovat ano, platit ne
Zákon prošel podle CoinTelegraphu druhým i třetím čtením 21. července. Teď ho čeká horní komora parlamentu a podpis prezidenta Putina. Většina pravidel začne platit 1. září, na přizpůsobení dostal trh čas do července 2027.
Poprvé tak v Rusku vzniká regulovaný trh s kryptoměnami. Burzy, zprostředkovatelé obchodů i správci, tedy firmy, které drží krypto za klienty, budou potřebovat licenci centrální banky. Banky dostaly povinnost odmítat převody směrem k nelicencovaným službám. A na regulovaný trh se automaticky dostanou jen kryptoměny s dostatečnou velikostí a objemem obchodů. Podle centrální banky ta kritéria dnes splňují tři: bitcoin, ether a USDT (digitální dolar, jehož cena se drží jedna ku jedné k tomu americkému).
Jedna věc se ale nemění. Platit kryptoměnami v ruských obchodech je dál zakázané.
Krypto na příděl
Pro běžné Rusy je zákon hlavně symbolický. Kdo není takzvaný kvalifikovaný investor, a těmi není podle centrální banky asi 98 % ruských investorů, smí u jednoho zprostředkovatele nakoupit krypto nejvýš za 300 000 rublů ročně. V přepočtu necelých 80 000 korun. Před prvním nákupem musí navíc složit znalostní test.
Přísná pravidla platí i pro vlastní kryptoměnové peněženky, tedy ty, ke kterým máte klíče jen vy a stát do nich nevidí. Posílat si na ně krypto přímo smí jen firmy obchodující se zahraničím. Šéf finančního výboru dumy Anatolij Aksakov to podle Moscow Times hájí ochranou před podvody: „Masové používání anonymních peněženek a šedý oběh kryptoměn odporují myšlence legálního trhu.“
Přitom nejde o malé peníze. Rusové podle odhadu centrální banky drží na burzách krypto za zhruba 720 miliard rublů, tedy přes 9 miliard dolarů.
Skutečný důvod: obchod se světem
Firmy dopadly úplně jinak. Kryptoměny smí nově používat k zahraničním platbám bez omezení. A právě tady je jádro celého zákona. Sankce Rusko postupně odřízly od mezinárodních plateb, takže stát hledá cesty, jak zaplatit za dovoz a dostat zaplaceno za export. Krypto se tak oficiálně stává nástrojem státní politiky. Podobný příběh jsme popsali u Venezuely, jen tam v roli záchranného člunu, tady v roli obchodního kanálu.
EU to ví. Podle CoinDesku mířil už dubnový balík sankcí přímo na krypto a zakázal služby ruských kryptoplatforem v Evropě. „Rusko je při mezinárodních transakcích stále závislejší na kryptoměnách,“ uvedla tehdy EU. A čtvrteční 21. balík podle Ursuly von der Leyen přidává na seznam 32 ruských bank a další kryptofirmy.
Komu nový trh vlastně pomůže
Celý tento systém má ale slabé místo a ví o něm i v Rusku. Dmitrij Machichin, zakladatel analytické firmy Bitok, upozorňuje, že licencované ruské platformy mohou být pro uživatele spíš past. Británie loni sankcionovala burzu HTX a část jejích klientů přišla o přístup k penězům. Adresy spojené s ruským regulovaným trhem mohou západní úřady označit podobně. Většina Rusů proto podle něj zůstane na zahraničních burzách. Nově je ale budou muset hlásit ruskému finančnímu úřadu.
A pak je tu praxe. Olga Gončarovová z Asociace ruských bank připomíná, že zákon je jen začátek: centrální banka musí do konce roku vydat zhruba 80 prováděcích předpisů, aby trh vůbec mohl fungovat.
Legalizace, která není pro lidi
Otázka na závěr se nabízí sama: co udělají západní regulátoři, až se ruský licencovaný kryptotrh v září rozběhne naplno?
Pro běžné Rusy znamená zákon přísně hlídaný trh s limitem, u kterého se investovat skoro nedá.
Pro ruské firmy oficiální cestu, jak platit tam, kam jejich banky nesmí.
A pro zbytek světa potvrzení, že kryptoměny už nejsou jen investice. Staly se součástí geopolitiky.
