Hardwarová peněženka Coldcard, tedy peněženka určená výhradně pro bitcoin od kanadské firmy Coinkite, patří mezi nejznámější zástupce této kategorie. O to nepříjemnější je, co se stalo na konci července. Útočníci začali z peněženek Coldcard odčerpávat bitcoiny. Samotných zařízení se přitom vůbec nemuseli dotknout. Jak je to možné rozebíráme v dalším vydání Fintree Krypto týdeníku.
Co se stalo
Podle analýzy Galaxy Research zmizelo 30. července během prvních 41 minut z peněženek Coldcard přes tisíc bitcoinů z 1 196 adres. V přepočtu zhruba 70 milionů dolarů. Peníze skončily na čtyřech adresách, ze kterých se zatím nepohnuly.
Nezůstalo u toho. Následovaly další vlny a celková škoda narostla až ke 114 milionům dolarů. Coinkite dál vyzývá majitele, aby své prostředky přesunuli.
Chyba stará pět let
Celý trik je v tom, jak zařízení vytváří tajný klíč. Když si peněženku založíte, musí vygenerovat jedno obrovské náhodné číslo. Z něj se odvozuje přístup ke všem prostředkům. Celá bezpečnost stojí na tom, že to číslo nikdo neuhodne.
U některých Coldcardů se ale do vnitřního softwaru dostala v roce 2021 chyba. Zařízení místo skutečně náhodného čísla použilo předvídatelnou zkratku, tedy postup, jehož výsledek se dá dopočítat. Rozdíl je propastný. Správně vytvořený klíč má náhodnost na úrovni 128 bitů. Postižené Coldcardy měly podle výrobce jen kolem 40 bitů u staršího modelu a kolem 72 bitů u novějších.
To útočníkovi stačilo. Vygeneroval si možné klíče u sebe, porovnal je s adresami, které jsou na blockchainu veřejně vidět, a peníze odeslal. Peněženka přitom celou dobu ležela doma v šuplíku.
Tady je ten podstatný rozdíl. U většiny útoků se někdo musí k něčemu dostat. Prolomí burzu, podvrhne smlouvu, vyláká heslo. Tady nic z toho nebylo potřeba. Nešlo o neopatrnost majitele, ale o jeden řádek kódu, který pět let nikdo nezkontroloval.
Našla chybu umělá inteligence?
Objevila se spekulace, že chybu po pěti letech odhalila umělá inteligence, která se probrala starým kódem. Potvrzené to není. Zatím nikdo veřejně nepředvedl, že by zrekonstruoval klíč konkrétní oběti, a útočník zůstává neznámý.
I jako otevřená otázka to ale stojí za pozornost. Staré chyby, které roky ležely bez povšimnutí, dnes dokáže hledat stroj rychleji a levněji než člověk. A to se netýká jen jedné peněženky.
Je to verdikt nad samosprávou?
Spíš ne. Vincent Bouzon, expert na kyberbezpečnost z konkurenční firmy Ledger, pro CoinDesk připomněl, že šlo o selhání jednoho konkrétního provedení, ne o problém celého principu. Náhodnost se podle něj musí opírat o bezpečný hardware, který nesmí potichu spadnout na horší, softwarové řešení.
Zároveň dodává, co je alternativa. Nechat mince na burze podle něj není vlastnictví, ale jen slib, že vám je někdo vydá. To je fér poznámka. Samospráva zůstává rozumná cesta, jen klade nároky na to, komu důvěřujete.
Co s tím (a proč je to blízko i nám)
Pro českého čtenáře je téma bližší, než se zdá. Nejznámější hardwarovou peněženku na světě, Trezor, vyrábí česká firma. Samosprávná úschova je u nás doma.
Pokud máte Coldcard, řešení je jasné, i když nepříjemné. Postižené jsou modely Mk3 s verzí softwaru 4.0.1 a novější a modely Mk4, Mk5 a Q se starším softwarem. Samotná aktualizace nestačí. Je potřeba vytvořit úplně nový klíč a přesunout na něj prostředky. Výjimkou jsou lidé, kteří klíč zakládali pomocí padesáti hodů kostkou. Ti se vadného kódu nikdy nedotkli.
Co z toho plyne
Cena bitcoinu na zprávu skoro nereagovala. Držela se kolem 64 tisíc dolarů. Trh to zatím bere jako problém jednoho výrobce, ne jako trhlinu v samotné myšlence samosprávy.
Poučení je ale širší. Bezpečnost není nálepka na krabici. Je to tvrzení, které platí jen do chvíle, než ho někdo prověří.
A prostředků na to prověřování má dnes útočník víc než kdy dřív.
A pokud se chcete o kryptu dozvědět více, tak nezapoměňte, že za pár týdnů proběhne neformální konference CryptoNight. Lístky jsou stále k dispozici.
