Lukáš Sedláček se už více než deset let pohybuje na pomezí technologií, inovací a byznysu. Jako zakladatel Týdne inovací sleduje zblízka proměny, které přináší umělá inteligence, a zároveň upozorňuje na rizika spojená s pohodlností či ztrátou kritického myšlení.
Sedláček v rozhovoru mluví o tom, proč je dnešní AI revoluce jiná než ty předchozí, jak může změnit naši identitu i společnost, a také o své nové knize Nazí v AI době. Připomíná rovněž, že bez odvahy investovat do vývoje a spolupráce se startupy se české firmy budoucnosti nevyhnou.
Už řadu let se pohybujete na pomezí technologií, inovací a byznysu. Co vás k tomuto světu přivedlo a co vás na něm fascinuje nejvíc?
Už od studií mě přitahovalo prostředí, kde se spojuje kreativita s konkrétními výsledky. Technologie a inovace mají tu úžasnou vlastnost, že dokážou měnit životy lidí rychle a v obrovském měřítku. Fascinuje mě hlavně ta energie a dynamika – že i malý tým s dobrým nápadem může změnit celé odvětví.
V roce 2015 jsme poprvé uspořádali Týden inovací s vizí vytvořit platformu, která by dokázala propojovat jednotlivé světy – podnikatelský, akademický i ten občanský a současně pomáhala kultivovat inovační ekosystém ČR. Chtěl jsem ukázat, že i tady, nejen v Silicon Valley nebo v Německu, se rodí skvělé nápady. A dnes je Týden inovací největší akcí svého druhu u nás a významnou událostí i v kontextu střední Evropy.
Umělá inteligence přináší ve velmi krátkém čase řadu změn. Co podle vás nejvíc odlišuje dnešní technologickou AI revoluci od těch předchozích?
Rozdíl je v rychlosti a v rozsahu. Zatímco průmyslová revoluce trvala desítky let, AI pronikla do našeho života během několika málo let. A nezasahuje jen výrobu nebo komunikaci, ale prakticky všechny obory současně – od financí přes zdravotnictví po vzdělávání.
Váš přístup k AI by se dal označit spíše za optimistický, přesto upozorňujete na rizika spojená s pohodlností a ztrátou kritického myšlení. Můžeme s AI pracovat tak, abychom zůstali kreativní a samostatní?
Určitě ano, ale vyžaduje to vědomý přístup. AI by měla být nástroj, který nám pomáhá, ne berlička, která nás zbaví přemýšlení. Pokud ji budeme využívat k rozšíření vlastních schopností – ne k jejich nahrazení – pak si kreativitu i samostatnost udržíme.
Obavu mám hlavně z toho, že jednak budeme stále více „lidského” přesouvat na AI, a taky že stále víc kontroly nad námi budou v důsledku nakládání s AI získávat korporace a státy. My jim ji přitom předáme, resp. už ji předáváme, v podstatě dobrovolně, kvůli naší pohodlnosti a lenosti. Také už dnes vidíme, jak AI zasahuje do našeho prožívání vztahů – od doporučovacích algoritmů v seznamovacích aplikacích až po chatovací roboty, se kterými lidé navazují emocionální vazby. Myslím ale, že to povede k paradoxnímu jevu: čím víc komunikace budou zprostředkovávat stroje, tím víc poroste naše touha po skutečném, autentickém lidském kontaktu.
Dokončujete svou knihu Nazí v AI době. Co Vás k jejímu napsání vedlo a na jaké hlavní myšlenky se můžeme v knize těšit?
Kniha už je nejen hotová, ale nově už je i součástí nabídky nakladatelství Kosmas a dalších. Proč jsem jí napsal? Vlastně už od studií jsem chtěl něco napsat, ale dlouho mi chybělo cosi, co by stmelilo dohromady všechno to, co mě zajímalo a co jsem studoval. Vždycky mě bavilo zaměřovat se na spoustu oblastí a hledat mezioborové souvislosti, od mezinárodních vztahů přes historii, religionistiku, filozofii, hebraistiku a mýty až po mytologie a různá náboženství. Přinášelo mi opravdové potěšení nad věcmi přemýšlet a zkoušet všechna ta témata propojovat. A když jsem se v poslední době zamýšlel současnou dobou a umělou inteligencí, najednou to do sebe začalo krásně zapadat. Výsledkem je kniha Nazí v AI době.
Jak se AI v posledních letech začala rozlévat do všech koutů našeho světa, začal jsem si klást otázku, jaký dopad bude mít na to nejdůležitější. Tedy ne na to, jak víc vydělat a porazit konkurenci, ale na to, jak změní naši identitu a smysl. Na náš způsob odpovídání na otázku: Kdo jsem? Jakou máme na tomto světě roli?
Reflektuji v knize mimo jiné to, jak mě fascinují myšlenky lidí, kteří tu byli před námi a kteří právě o otázce naší identity, našeho smyslu, uvažují. Protože právě to bude pro nás v současné AI době obrovskou výzvou. Jak už jsem uvedl, největší nebezpečí AI je totiž podle mě hlavně v tom, že se v důsledku jejích schopností vědomě zbavíme vlastních kapacit, které nás můžou definovat jako lidi. Například přenecháme AI určitá morální rozhodnutí. Zároveň nám ale současnost v důsledku rychlého rozvoje AI vlastně nabízí úžasnou příležitost všechny důležité otázky související s naší identitou a smyslem znovu promyslet a zjistit, co má pro nás skutečný význam a hodnotu.
AI dnes mění celé obory – od financí po vzdělávání. Kde vidíte největší příležitosti a kde naopak největší hrozby v příštích letech?
Příležitosti jsou obrovské ve zdravotnictví, energetice a vzdělávání – AI tam může výrazně zvýšit kvalitu i dostupnost služeb. Hrozby vidím hlavně ve zneužití – v dezinformacích, kybernetické bezpečnosti a také v tom, že některé skupiny lidí mohou zůstat úplně mimo, pokud se nebudeme věnovat vzdělávání a rekvalifikaci.
Je také zjevné, že se data stala novým zdrojem moci a kdo je kontroluje, může ovlivňovat ekonomiku, politiku i každodenní rozhodování. Nechat tuto moc jen v rukou několika technologických gigantů by byla velká chyba, rizikem je vznik nové formy „digitálního feudalismu“. Potřebujeme proto otevřenou debatu, zapojení široké veřejnosti, transparentnost v tom, jak se AI používá, a také politickou odvaha nastavovat pravidla. Musíme si dát pozor, aby se z demokracie nestala pouhá kulisa.
V souvislosti s bezpečností mluvíte o hrozbě kybernetických útoků nebo deepfake videích. Jak by se na tyto výzvy měla připravit Evropa a Česká republika, aby ale zároveň neztratily konkurenceschopnost?
Potřebujeme dvojí přístup: investovat do špičkových technologií a zároveň mít chytré regulace. Ne brzdit inovace, ale nastavovat pravidla tak, aby chránila občany a firmy. Evropa má šanci být lídrem v etickém a bezpečném využití AI – pokud se k tomu odhodlá.
Zároveň upozorňujete, že firmy, které neinvestují do inovací, rychle ztratí relevanci. Jaké kroky byste doporučil českým podnikům, aby nezaspaly?
Začít je potřeba uvnitř – vzdělávat zaměstnance, podporovat kreativitu a dát prostor novým nápadům. Nestačí čekat, co přijde zvenčí. České firmy by měly mít odvahu investovat do vývoje a spolupracovat se startupy i univerzitami, zároveň sledovat, co se děje v zahraničí, jezdit tam pro inspiraci. To je cesta, jak nezůstat jen dodavatelem, ale stát se tvůrcem. Zároveň je důležité nebát se používat AI, podporovat v tom i všechny zaměstnance a vést je k tomu, aby sdíleli své zkušenosti.
Jako zakladatel ELAI dlouhodobě pracujete s talenty a motivujete lidi „mířit výš“. Vidíte dnes ve společnosti větší odvahu riskovat a chuť inovovat než před deseti lety?
Určitě. Mladší generace jsou mnohem otevřenější riziku a experimentování. Vidíme to na startupech, na tom, kolik skvělých nápadů tady vzniká, ale i na tom, že lidé chtějí cestovat, pracovat globálně a nebát se selhání. Stále je co dohánět oproti USA nebo Izraeli, ale trend je pozitivní.
Letos slaví Týden inovací desáté výročí. Když se ohlédnete zpátky, jak byste popsal jeho cestu od prvního ročníku až po dnešní mezinárodní rozměr?
Začínali jsme jako malá akce pro pár desítek lidí, dnes jde o největší událost svého druhu ve střední Evropě. To, co mě těší nejvíc, je komunita – tisíce lidí, firem a institucí, které se kolem Týdne inovací vytvořily. Těch deset let bylo každopádně velmi náročných, protože míra nejistoty a rizika je v téhle oblasti obrovská. Zároveň mě nesmírně naplňuje možnost pracovat s lidmi, kterých si vážím, společně posouvat český byznys a podporovat nové nápady a kreativitu. V tom vidím obrovský smysl.
A pokud bychom měli čtenáře nalákat na letošní ročník – na co se mohou těšit a proč by si podle Vás tuto akci neměli nechat ujít?
Letošní ročník bude jubilejní, desátý, a unikátní bude především tím, že návštěvníkům nabídne dvojnásobek toho, na co byli dosud zvyklí. Bude to opravdu obrovská porce neotřelých nápadů, myšlenek, nových informací, přelomových technologií či inspirace. Namátkou, přivezeme do Prahy přes 50 zahraničních osobností, které působí v různých oblastech inovačního světa, to je naprosto unikátní věc. V rámci naší hlavní události, která bude trvat celé dva dny a proběhne ve dnech 9. a 10. října, se představí téměř kompletní tuzemská inovační špička, celkem okolo 300 skvělých osobností.
Mj. Stephen Cave, ředitel Leverhulme Centre for the Future of Intelligence na University of Cambridge, který mj. zkoumá jednak etiku umělé inteligence a robotiky a zároveň etiku prodlužování života a filozofie (ne)smrtelnosti. Pozvání Týdne inovací také přijal Abran Maldonado, přední odborník na AI, ambasador OpenAI a spoluzakladatel startupu Create Labs, do debaty se v rámci panelových diskuzí zapojí rovněž Ian Phillips, ředitel oddělení globálních komunikací OSN, který během své bohaté kariéry mj. vedl rozhovory se světovými vůdci, včetně běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka či syrského prezidenta Bašára Asada.
Dalšími hosty budou například Meagan Loyst, zakladatelka a CEO GenZ VCs, největší globální komunity mladých představitelů venture capital fondů, andělských investorů, zakladatelů a startupových nadšenců ad. Z českých zástupců to bude mj. ředitel Centra umělé inteligence (AIC) a investor do technologií Michal Pěchouček, zakladatel unicorn startupu Mews Richard Valtr, Senta Čermáková, expertka v oboru nových technologií a mnozí další.
Dále, jak už jsem zmiňoval, je pro návštěvníky připravená prezentace desítek významných inovací a špičkových technologií z různých oborů, více než 150 inspirativních seminářů a také akce zaměřené na startupy a investory. Jednak proběhne soutěž startupistek, chceme totiž podpořit ženský leadership a podnikání. Zároveň zástupci nadějných a zajímavých startupů z celého světa budou své koncepty představovat globálnímu publiku investorů, kteří aktivně hledají nové průlomové inovace, dále představitelům korporací a potenciálních zákazníků. A také se budou moci spojit s dalšími zakladateli, zkušenými podnikateli a odborníky z oboru, vyměňovat si nápady a vytvářet tak přínosná spojení.
Autor