Většinou je pravidlem, že nové zákony a směrnice podnikatelské prostředí spíše zpomalují a škrtí. Jak se ale zdá, najdou se i výjimky. Co se stane s fintechovým odvětvím v případě, že vydáte zákony o ochraně soukromí uživatele?
Přesně tím se zabýval report z amerického úřadu pro průmysl a bezpečnost, který dokázal, že regulace může pomoct celému odvětví. Co bylo zkoumaným problémem a jaký je konkrétní výsledek? Pojďme se na to společně podívat.
Nejcennější komodita? No samozřejmě že data
Jestli je dnes jedna komodita, za kterou jsou fintechy ochotné zaplatit enormní částky, pak jsou to jednoznačně data.
Informace o uživatelích slouží k vylepšování systémů, k lepšímu cílení reklamy, k zefektivnění nabízených produktů a způsobu prodeje atd. Jednoduše podporují růst a prosperitu firem. Jsou naprosto kritickým prvkem těchto businessů, které by bez nich nedokázaly správně fungovat. Firmy si samozřejmě přejí, aby měly k těmto údajům co nejjednodušší cestu. Má to ale i druhou stranu mince, kterou jsou samotní uživatelé.
Takový typický uživatel je se svými údaji spíše konzervativní. Bojí se různých podvodů, pokřivených cenových nabídek a zneužití informací, které o sobě podá. Pokud už by měl některé osobní údaje sdílet, pak bude ochotnější spolupracovat spíše s tradičními bankovními institucemi
Graf pod odstavcem ukazuje výsledky u lidí, kteří mají velký strach ze sdílení dat. Barevné svíce pak ukazují jednotlivé obavy, přičemž na prvním místě je s velkým náskokem riziko zcizení identity, dále pak zneužití dat, osobní bezpečí a ohrožení reputace.
Nad celým tímto ekosystémem pak stojí státní úředník, který se snaží balancovat mezi dvěma propastmi. Pokud nastaví pravidla tvrdě a například fintechům zakáže sbírání dat úplně, pak jednoznačně zvýší bezpečnost pro uživatele, ale zmíněné odvětví začne škrtit. Růst skončí a společnosti se rozpadnou. Podobný scénář může ale dopadnout i v případě, že nechá vše až příliš uvolněné. Jakmile uživatel ucití, že stát nechává firmám až kompletně volnou ruku, bude o to obezřetnější a fintechy přijdou o údaje úplně stejně.
Regulátor má prostě zapeklitý úkol, který má jen pár správných řešení, ale skutečně mnoho špatných.
Zákon CCPA v Kalifornii může být odpovědí
Kalifornie se v roce 2020 stala testovacím územím pro tzv. California Consumer Privacy Act (CCPA). Za zhruba tři roky od jeho zavedení došlo k podstatnému zlepšení celé situace. Fintechové prostředí zásadně vzrostlo, a to dokonce bez toho, aby utrpěla kvalita poskytovaných služeb nebo rizikovost poskytovaných úvěrů.
Na tomto souboru pravidel je důležité především to, že se nejedná o standardní zákazy a omezení. Spíše si to můžete představit jako rozšíření možností pro samotného uživatele. Zákazník může například využít své právo a zakázat společnosti, aby informace prodávala dalším subjektům. Dále lze třeba požádat o smazání všech údajů poté, co uživatel svou spolupráci se společností přeruší.
Jak už se ukázalo, většina lidí, kteří mají možnost tato práva využít, je již nějakým způsobem aplikovala.
Dopady CCPA na odvětví fintechů jsou velmi pozitivní
Každé nové pravidlo představuje riziko, které může v takto složitém ekosystému vyústit v neočekávané chování a důsledky. Naštěstí se ukázalo, že měl soubor pravidel CCPA pozitivní efekt.
Množství žádostí o úvěry se zvýšilo
Studie nejprve zkoumala vliv CCPA na množství žádostí o úvěry u fintechových společností. Jak už jsme zmínili, předpoklad byl takový, že nové firmy a fintechy mají mnohem větší potíž získat důvěru zákazníka než tradiční podniky, což je také důvod, proč si lidé berou úvěry spíše u standardních bankovních institucí.
Studie ukazuje rozdíl před a po zavedení CCPA. Výsledek je takový, že množství žádostí u fintechů po spuštění CCPA vzrostlo o 14,6 %. Ve smyslu tržního podílu se celkový záběr fintechů zvedl o 3 procenta na úvěrovém trhu.
Lze to ukázat například zde. Na grafu je vidět, že množství žádostí o úvěry rostlo po spuštění CCPA podstatně rychleji než u bankovních institucí.
Výše úrokové míry
Další zkoumanou veličinou byla výše úrokové míry. Z jedné strany se dá na problém koukat tak, že zvýšení poptávky povede logicky i k růstu úrokové míry. Naopak pokud mají uživatelé větší ochotu ke sdílení svých informací, pak se tím razantně zvyšuje možnost screeningu žadatelů, což pro fintechy znamená přesnější strategii týkající se rizika, a protože je úroková míra stále konkurenční položkou, mohou ji fintechy při vyšší bezpečnosti dokonce i snížit.
Jak jistě tušíte, zavedení CCPA mělo pozitivní vliv i na tuto metriku. Úrokové míry se snížily o 8 bazických bodů, tedy o 0,08 %. Znamená to, že je zde pravděpodobně pozitivní efekt.
Zde se ukazuje, že rozdíl úrokové míry u fintechů a bank je stále větší, a to ve prospěch fintechů.
Rozptyl úrokové míry a množství odmítnutí výsledek jen potvrzuje
Výsledky studie potvrzují ještě další vedlejší metriky. Například se zvýšil rozptyl výše úrokových měr, což indikuje aktivnější hodnotící proces uvnitř fintechů. Prakticky to znamená, že společnost dokáže na základě dat lépe posoudit žadatele, díky čemuž mu nabídne přesnější úrokovou míru vzhledem k jeho rizikovosti. Klient s nízkou rizikovostí získá levnější úvěr, zatímco vysoce rizikový žadatel bude mít úrokovou míru vyšší než předtím. Lepší informace prostě spějí k přesnějšímu a efektivnějšímu rozhodování.
Jednou z obav byl i fakt, že vyšší množství žádostí může vést k tomu, že budou společnosti vydávat úvěry i lidem, kteří by si je neměli vůbec brát. Naopak se ukázalo, že množství odmítnutí se dokonce zvýšilo o jeden procentní bod, respektive o 19 procent z předchozího průměru. Šlo zejméno o žadatele s velice nízkou kvalitou.
Poslední, co studie řešila, byl dopad na tzv. thin credit file, což jsou žadatelé s horším kreditním skóre, tedy spíše lidé z vyčleněných oblastí nebo menšiny. Závěr je takový, že CCPA pomáhá i těmto skupinám. Důvod k tomu je relativně prostý. Pokud jsou zákazníci ochotni sdílet více dat, pak se do rukou fintechů dostávají i další údaje, na základě kterých může žadatele hodnotit. Zatímco podle standardního přístupu skrze kreditní skóre by ukázal, že žadatel nárok nemá, nové údaje mohou dopomoci k lepšímu hodnocení a úspěšné žádosti o úvěr.
Stačí dát kontrolu do rukou uživatele
Je to jako balancovat na můstku, který vede nad hlubokou propastí. Větší omezení může pro odvětví dopadnou úplně stejně jako žádné omezení. Buď přijdou fintechy o zákazníky z důvodu nedůvěry, nebo se zpomalí až zastaví jejich růst. Výsledek je stejný, tedy zkáza. Jaká je tedy ta správná cesta?
V prostředí Kalifornie (a obecně amerického trhu) se zdá, že je bezpečná lávka tvořená především z větší kontroly nad daty pro uživatele. Pokud má zákazník možnost rozhodovat o tom, co se bude s daty dít, získá větší důvěru v podniky a zároveň bezpečnost pro své údaje. Fintech naopak dostane více zákazníky a možnost efektivně řídit služby, které jim nabízí.
CCPA dokázal, že v tomto případě se stačí chovat k zákazníkům jako k dospělým lidem, tedy dát jim svobodnou volbu a odpovědnost v tom, co budou se svým majetkem (daty) dělat. Můžeme jen doufat, že tímto způsobem se budou vyvíjet pravidla i u nás.
Autor